V hodině dvanácté se chystá zahájení projektu na záchranu perlorodky říční vyskytující se v Jankovském potoce mezi obcemi Velký Rybník a Mladě Bříště. Projekt by mohl být uskutečněn už v příštím roce díky dotacím z Evropské unie. Vzácný měkkýš se v naší zemi kromě Vysočiny vyskytuje pouze na Šumavě a v západních Čechách a stojí na pokraji vyhubení.
Perlorodka byla na Jankovském potoce zjištěna již v roce 1987. O pět let později se podařilo prohlásit toto území za Národní přírodní památku. Vzhledem k tomu, že díky čisté vodě se zde vyskytuje životní prostředí pro celou řadu živočichů i rostlin, mezi nimiž jsou vzácné i evropsky ohrožené druhy, je Jankovský potok navržen v Národním seznamu evropsky významných lokalit a navržen do soustavy NATURA 2000. Ovšem více jak deset let již ekologové hledají možnosti a především peníze ke změnám hospodaření v povodí. Existence kriticky ohroženého druhu měkkýše, který je nesmírně citlivý na kvalitu vody, je závislá na obnově specifického přírodního společenstva celého povodí. Pro stálé vytváření potravy perlorodek je nutná vícedruhová skladba lesů v povodí s bohatým bylinným podrostem. Obsah dusičnanů ve vodě nesmí přesáhnout 5 mg/l – běžný je však více než desetinásobek. Pokud se dospělí jedinci dokáží přizpůsobit chemikáliím a hnojivům splaveným z polí, pak se ale stejně nerozmnožují. Projekt revitalizace spočívá v rozsáhlém zatravnění celého potoka. Zemědělská společnost, která v této oblasti hospodaří, by mohla díky dotacím EU přejít k šetrnému pastevectví dobytka.
Šance nalézt perlorodku na Vysočině je ovšem velice mizivá. V potoce žije několik desítek exemplářů a je téměř jisté, že žádný s perlou. Podle hydrobiologů připadá jedna dobře vyvinutá perla na jeden až tři tisíce živočichů. Přitom před několika staletími byly české perly světoznámé a představovaly významný zdroj příjmů země. Proč je výskyt perly tak vzácný? Její vznik je reakcí organismu na podráždění cizím tělískem v lastuře. Poslední výzkumy ukazují, že vrstvy perleťoviny však obalují pouze některé cizorodé látky biologického původu. Není ani vyloučeno, že jde vlastně o jakýsi druh onemocnění.
Perlorodky se rozmnožují s přispěním ryb. Jejich larvární stadia se živí coby cizopasníci na rybích žábrách. Za správného hostitele považují perlorodky pouze pstruhy, přičemž i tato skutečnost přispívá k jejich vymírání. V otimálním životním prostředí se tento živočich dožívá úctyhodného stáří 60 až 100 let.
