Humpolecká rodačka Iveta Jarošová není profesionální spisovatelkou. Čtyři roky pracovala jako zdravotní sestra v domově důchodců a v současné době působí jako sociální pracovnice.
I přes to se však ve svém volném čase psaní věnuje. V březnu tohoto roku vydala svou prvotinu s názvem Zítra bude líp, se kterou nás sama autorka seznámila.
Do jakého žánru byste sama svou knihu zařadila?
Kniha byla zařazena do žánru „román pro ženy", takže asi tak (smích).
Co vás při psaní inspirovalo?
Život je o lidech a o vztazích mezi nimi. Inspirace je všude, stačí vnímat, co se kolem nás děje. Spoustu věcí, nápadů, témat na psaní se dozvídáte náhodně třeba v čekárně u zubaře či ve frontě v obchodě.
Nechala jste se při psaní inspirovat také vlastními zkušenostmi?
Určitě, tomu se při psaní nevyhnete. Vždy je tam kousek z vás, z vašeho života.
Co bylo na celé práci nejtěžší?
Nic. Bavilo mě to.
Jaký žánr knih je vám nejbližší?
Obecně čtu asi všechno, od příručky ke Corelu (grafický program – pozn. red.), přes noviny až k detektivce. Nečtu sci-fi, tomu jsem nějak nepřišla na chuť. Knížka mě prostě musí vtáhnout do děje, musí mě zaujmout, protože já chci prožívat příběh s hlavním hrdinou či hrdinkou. Mojí nejoblíbenější knihou je pak Modlitba za Owena Meanyho od Johna Irvinga.
„Někdy nestačí celý život na to, abychom dokázali zapomenout." Tak zní úvodní citát vašeho románu Zítra bude líp. Je to vaše životní krédo?
Ne, to není moje krédo, ale spíše osobní zkušenost. Na některé lidi, věci, křivdy a podobně se prostě nedá zapomenout a úplně je vymazat.
Existuje tedy nějaké motto, kterého se ve svém životě držíte?
Žádné životní motto nemám. Snažím se život žít, dokud to jde, protože nikdy nevíte, jak dlouho tu budete. Snažím se užívat si každý den se svými dětmi, s přáteli a s rodinou.
Kdo je Iveta Jarošová
Iveta Jarošová se narodila v Humpolci v roce 1979. Je vdaná a má dvě malé dcery. Čtyři roky pracovala jako zdravotní sestra v domově důchodců. Během mateřské vystudovala Vyšší odbornou školu sociální v Jihlavě a Západomoravskou vysokou školu v Třebíči. Nyní pracuje jako sociální pracovnice v Oblastní charitě Havlíčkův Brod. Román Zítra bude líp je její knižní prvotinou, které dosud prodala kolem 260 výtisků. Kniha má hned dvě vypravěčky, které se při vyprávění děje střídají. Třicátnice Lenka zatím neúspěšně hledá životního partnera. Její sestra Zuzana ho sice má, ale zdá se, že její manželství není ideální. Pro obě hrdinky je velkou oporou optimistická kamarádka Vanda, která na tom ale se vztahy není o moc lépe. Nakonec se ale zdá, že obě hrdinky své štěstí naleznou.
Aneta Slavíková – Pelhřimovský Deník – http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/pri-psani-se-nevyhnete-vlastnim-zkusenostem-uvadi-autorka-romanu-pro-zeny-pe12.html
