V uplynulých lednových dnech nás silné mrazy notně potrápily. Mnozí z nás naříkali, že je zima jak v Rusku, přičemž teploty na Vysočině se pohybovali pouze kolem minus 23 až 24 stupňů Celsia. To mrazy na Šumavě dosahovaly hodnot blížících se teplotám na Aljašce.
Mrazivé rekordy v čtvrtém lednovém týdnu padaly jeden za druhým. V celém Jihočeském kraji se teploty pohybovaly mezi minus 25 stupni, v Černé v Pošumaví bylo naměřeno 31,4 stupně. Největší letošní mráz, minus 32 stupňů Celsia, naměřili 24.ledna ráno meteorologové na Šumavě v Horské Kvildě. Tento oficiální údaj však ještě překonal výsledek měření dobrovolného pozorovatele Antonína Vojvodíka ze stanice Horská Kvilda-Jezetní slať – minus 38,6 stupně Celsia. Na této hodnotě se měřicí přístroj zarazil, bylo to maximum, které dokázal zaznamenat. Výsledky tohoto měření potvrdil i pracovník českobudějovické meteorologické stanice, i když tento údaj není pro hydrometeorologický ústav oficiální a neocitne se tak v databázi. Ani v tom případě, že by byl údaj –38,6 stupně zaznamenán, nebyl by překonán rekord z 30. ledna 1987, kdy bylo na Šumavě naměřeno – 41,6 stupňů Celsia.
Takto nízké teploty jsou dány tím, že na Šumavě jsou rozsáhlé pláně a suchý vzduch tak může v jasném počasí hodně prochládat. Když se pak mohutná anticyklona spojí se studeným suchým vzduchem, vyskytnou se na náhorní plošině Šumavy tak vysoké mrazy. Konkrétně oblast Jezerní slati se řadí v České republice k vůbec nejchladnějším oblastem a velmi nízké teploty (kolem nuly) jsou zde zaznamenávány i během letních měsíců. Právě proto si tento kraj vybral dobrovolný meteorolog Antonín Vojvodík pro zaznamenávání rekordně minimálních teplot.
Když pětapadesátiletý Antonín Vojvodík projížděl na začátku sedmdesátých let minulého století po Šumavě na kole okolo Horské Kvildy a byl začátek léta, nedokázal pochopit, proč je na slatích teplota pod nulou. Začal se po tom pídit a dnes je snad nejznámějším meteorologem Šumavy, který pravidelně měří ty nejnižší teploty pod Jezerní slatí. K měřícím stanicím musí chodit pravidelně, i v té nejhorší vánici, i v tom největším mrazu a metrových závějích sněhu.
Antonín Vojvodík pravidelně minimálně jednou týdně vyráží z Vimperka autobusem na Horskou Kvildu. Tam nasadí běžky a jede ke svým meteorologickým budkám zjistit, jaká byla teplota, přičemž musí vyměňovat zapisovač. Jeho životním snem je překonání českého rekordu zaznamenané nejnižší teploty. Zatím si toto výsadní postavení udržují Litvínovice u Českých Budějovic, kde bylo v roce 1929 naměřeno – 42,2 stupně Celsia.
Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1050-1075m severozápadně od Kvildy. Svou rozlohou je čtvrtou největší slatí na Šumavě. Roste zde vzácná rašelinná květena, převážnou část porostu tvoří kleč. Hloubka rašelinných vrstev je až 8m, za podzimních nocí tu v mlhách světélkují výrony splynů. Slať s povalovým chodníčkem, vyhlídkovou věží a naučnou ministezkou je přístupná z parkoviště u silnice Kvilda – Horská Kvilda. Ovšem v zimě je pro turisty oblast slatě uzavřena.
