Jihlava – Z hodnocení Společnosti mladých agrárníků vyplývá, že rok 2011 byl pro ně úspěšný.
Počasí
výrazně nezasáhlo do pěstování plodin, dvě stě mladých zemědělců rozjelo své
podnikání s finanční podporou a pěstební rok 2011/2012 začal velmi dobře.
Těžké doby zemědělci očekávají v novém roce v oblasti zemědělské
politiky.
„V Programu rozvoje venkova je
už nyní vyčerpána převážná většina peněz určených na programy podporující
rozvoj farem. Má to své klady i zápory. Jasně to ukazuje, že tento program
patří mezi ty, které dobře fungující. Peníze se daří čerpat poměrně bez
problémů, pokud tedy pomineme zvýšenou míru administrativních požadavků,“
vysvětluje prezident Společnosti mladých agrárníků Petr Mareš a dodává své
osobní hodnocení: „Pokud hodnotíme subjektivně, tak mezi pozitiva patří také
nízká míra nepatřičného ovlivňování administrace a realizace jednotlivých
projektů.“
Na podporu mladých zemědělců však
došly peníze
Nevýhodou programu je minimálně
dvouletá přestávka podpory, která bude nyní následovat. Některé peníze se do
rozpočtu vrátí, část je jich ještě nedočerpána, ale začínající zemědělci, kteří
na příští dva roky plánují založení nebo obnovu své farmy, musejí více spoléhat
na vlastní peníze.
„U
opatření Zahájení činnosti mladých zemědělců nás to trápí o to více, o co jsou
pravidla podpor svázána s věkem žadatele a s počtem měsíců trvání
jeho podnikání či nepodnikání. Účast v tomto programu vyžaduje dlouhodobé
plánování a pro některé uchazeče už bude za dva roky nedostupný. Bohatá léta
Programu rozvoje venkova tedy od příštího roku skončí,“ upozorňuje na důležitý
fakt Petr Mareš.
Eva Fruhwirtová
Já chci taky podporu!
V zemědělství jsou peníze,ale jak na co.
Předně bych zásadně omezil dotace na pastviny.Jsou vyčuránci, kteří ohradí kus bývalého pole, vyženou tam dobytek a inkasují těžké peníze a žijí vlastně jen z dotačních peněz. Jinou produkci či zem.výrobu nemají.
Potom nejsou peníze na podporu mladých skutečných zemědělců.
To není tak úplně pravda. Tomu se říká uvedení půdy do klidu a má to spro její kvalitu zásadní význam, zejména po desetiletích devastace a nadměrné chemizace,nemluvě o tom, že půda je hnojena přirozenou cestou vypásajícími zvířaty. o ta se také mimochodem musí někdo starat, představa, že se jen tak pasou a nic nepotřebují, je naivní. Nemáte ani tušení, kolik toho takový, podle Vás vyčuránek, musí vyběhat a vyřídit a kdo všechno ho kontroluje. Příště si, prosím, své laciné soudy nechte někam do putyky.
To by mě zajímalo,kde ten podle Vás vyčuránek sežene pastvinu. Buď musí být majitelem pozemku…Na pronájem zemědělské půdy ani nemyslete. To mají postkolchozy dobře ošetřené. Výpovědní lhůta minimálně 5 až 10 let za směšné pachtovné.
Otázkou je,zda by vůbec nájem i ten směšný byl ochoten majiteli platit.
Pasení dobytka není žádná zemědělská výroba,tu si představuji jako živočišnou, bu´d mléko nebo masnou produkci nebo klasiku rostlinou,tedy obilí a jiné produkty.
Každý zemědělec Vám řekne, že zvířata na pastvě jsou v lepší kondici a mají lepší přírůstky.Já se ani nedivím, že vznikají pastviny,ono se na Vysočině těžko konkuruje zemědělcům z Polabí a z Hané. Tady musíte zvýšit dávku průmyslových hnojiv a tzn. větší náklady a dusičńany v pitné vodě. Jinak poptávka po zemědělské půdě tady v okolí veliká, dává s až 3000 kč za hektar.Stačí sledovat inzeráty.
3000 za hektar půdy v případě prodeje? víte kolik stojí hektar orné v Německu nebo Británii? 300tisíc korun
To bylo jistě míněno jinak – 3000 za ha je to, co je ochoten Vám jako majiteli pozemku dát ten, kdo si ho za účelem hospodaření na něm pronajme.
Omlouvám se.Myslel jsem pachtovné za jeden rok. Jinak se na humpolecku se prodává jeden hektar cca 120 tisíc za hektar. Tzn. bonita půdy plus 120 % za katastr Humpolec.