Humpolecký podnik Čemolen zřejmě zpracovává plodinu ve velkém jako poslední v zemi. V minulém roce měl podnik smlouvu s osmi pěstiteli, letos pro něj naseje len už jen pět podniků na Vysočině i v okolních regionech.
Rozloha polí s přadným lnem v republice letos opět poklesne, a to až o polovinu. Zatímco loni se plodina pěstovala přibližně na 300 hektarech, v tomto roce ji zemědělci slíbili naset na asi 150 hektarů. Důvodem úbytku ploch jsou hlavně nízké výkupní ceny a klesající odbyt. Přadný len se na českých polích udrží asi jen kvůli propadu cen u ostatních zemědělských plodin, hlavně u obilí. Pěstitelé lnu dostávají na hektar asi o 1 000 korun vyšší dotace než u obilí, mohou si také přivydělat spoluprací se semenářskými firmami. Pěstování lnu je však pracnější.
Ředitel humpoleckého podniku Čemolen Josef Urban se nechal slyšet, že se zřejmě jedná o poslední „záchvěv“. V podstatě podnik počítal s alternativou, že letos se len už nezaseje vůbec. Problémy má podnik ale i s odbytem. Dlouhá vlákna pro textilky se dají prodat jen v zahraničí, i tam obtížně. Z méně kvalitních lněných vláken se v tuzemsku vyrábějí třeba provázky do potravinářství, i tato produkce podle Urbana klesá. Papírny nahrazují len při výrobě cigaretového papíru levnější dřevitou hmotou.
Čemolen vznikl z části bývalého gigantu Českomoravský len Humpolec, který do 90. let ve dvou desítkách závodů zpracovával veškerý domácí přadný len. Provozoval až 26 tíren. Čemolenu momentálně zůstala poslední tírna v Pomezí u Poličky na Pardubicku, v níž pracuje 14 lidí. Surovinu by měla mít do května příštího roku.
Před rokem Čemolen kvůli nedostatku lnu zavřel poslední tírnu na Vysočině, která byla v Písečném u Bystřice nad Pernštejnem. Před dvěma lety zrušil tírnu v Humpolci.
Len přadný se v Čechách pěstuje po staletí; ustupuje však dlouhodobě. V roce 1990 ještě zabíral přes 21 000 hektarů polí, o deset let později to bylo 8 300 hektarů. K poklesu přispěl útlum domácí textilní výroby, nízké ceny lnu na světových trzích i méně výhodný dotační systém pro české pěstitele lnu po vstupu do Unie.
(Zdroj: ČTK)
