Jen, co zjara rozkvetou první stromy a do vzduchu se dostanou dráždivé pyly, objeví se na čele alergiků ustarané vrásky. S opuchlým obličejem, uslzenýma očima, rýmou, kašlem a dušností vyhledávají lékaře a ládují se léky, které jim s alergií umožňují žít.
Alergie trápí stále mladší děti
Lidí, kteří s touto chorobou bojují, celosvětově spíše přibývá, byť přesně podchyceno to podle odborníků není. Týká se to i Vysočiny, jak potvrdili lékaři. Stále více se navíc alergická onemocnění týkají mladších a mladších dětí.
„Na Vysočině je asi pětadvacet procent populace postiženo alergiemi. Převážně alergiemi na pyly,“ uvedl alergolog Alois Hofštetr z Jihlavy, jenž pečuje o dětské pacienty a dorost.
Jaký je dominantní alergen na Vysočině? „Situace je podobná v celé střední Evropě. Jako vrchovina je Vysočina zpožděná oproti nižším polohám, ale druhy jsou stejné. Na jaře je to hlavně bříza a lískovité dřeviny, přes léto trávy a koncem léta pelyněk,“ popsal alergolog Ondřej Rybníček z II. dětské kliniky Fakultní nemocnice Brno, jenž stál u zrodu české Pylové informační služby (PIS) a dělá pylové předpovědi pro celou zemi.
Podle dětské alergoložky Jany Gregorové z novoměstské nemocnice jsou děti na Vysočině docela hodně alergické na břízu. „Bříz je tu požehnaně a jsou nejagresivnější. Z trav je to psárka, lipnice, bojínek, hodně alergií je i na žito, oves a řepku, jíž je na Vysočině také dost,“ popsala lékařka. Potvrdila, že alergie pronikají ke stále mladším pacientům.
Pacienti mají častěji dýchací potíže
Lékaři upozorňují na zhoršující se příznaky alergií. Více pacientů si stěžuje na dušnost. „Závažnost průběhu onemocnění se zvyšuje. Dříve to lidé odkýchali, vysmrkali, ale teď opravdu nemohou dýchat,“ popsal situaci jihlavský lékař.
Jestli je region „alergicky zdravější“, je prý relativní. Každá městská aglomerace je pro alergiky rizikovější kvůli dráždivým výfukovým plynům. Navíc pylová zrna vzduchem urazí mnoho kilometrů, takže alergeny podchycené na daném místě nemusí odpovídat místní struktuře dřevin a rostlin. Určitým plusem pro alergiky může být drsnější klima na Vysočině.
Více nemocných je ve městech
„Obecně platí, že je víc alergiků ve větších městech než na venkově, i když není jasné, proč tomu tak je. Příčina může být v tom, že městské prostředí je pro alergiky agresivnější kvůli velké koncentraci výfukových plynů, které dráždí sliznici a proalergicky ovlivňují imunitní systém. Dieselové výfukové částice se uchycují na pylových zrnech a zvyšují jejich agresivitu po dopadu na sliznici dýchacích cest. Navíc stromy jsou znečištěním ovzduší dohnané do stresu, takže produkují pylová zrna s vyšší koncentrací alergenů,“ naznačil Rybníček.
Celosvětově alergiků v rozvinutých zemích přibývá. „Alergii vyléčit neumíme, ta dispozice je vrozená a zůstává až do smrti. Můžeme ale dobře potlačit příznaky alergií. U některých pylových alergenů děláme alergenovou vakcinaci, což je příčinná léčba, jež zasahuje do průběhu nemoci a umožňuje dlouhodobé zklidnění. Nicméně ta genetická část zůstává,“ říká brněnský alergolog.
Žďárská alergoložka Amadea Holotíková podotkla, že lidé mají o alergiích poměrně hodně informací. Záchyt alergiků je daleko větší než v minulosti. „Jsou poučeni, navíc téma je dostatečně medializováno,“ řekla lékařka. Většina lidí s alergickými problémy se dnes chce léčit, byť mnozí raději prosmrkají kritických čtrnáct dnů a k lékaři nejdou.
Pylová služba dává cenné informace
O výskytu dráždivých alergenů veřejnost informuje PIS, jež sleduje obsah pylu, případně jiných biologických objektů v ovzduší. Na základě těchto dat odborníci vypracovávají předpovědi pro další období. Lékařům to umožňuje přesné dávkování a časově adekvátní nasazení léčby.
Pacienti zase vědí, kdy mají omezit vycházky či větrání, a mohou si bez obav naplánovat třeba dovolenou. Česká PIS byla založena v roce 1992 a dnes situaci sleduje 12 monitorovacích stanic. Jako sběrné centrum dat pro celou zemi slouží pracoviště v Brně, to údaje předává do vídeňské centrální evropské databanky. „Přijde-li pacient s tím, že měl takové potíže tehdy a tehdy, a já vím, co přesně v tu dobu bylo ve vzduchu a že to byla třeba bříza, vím, že bude zřejmě alergický na ni. Je to pak samozřejmě nutné ověřit kožními testy,“ vysvětluje Rybníček.
Na Vysočině je středisko PIS při zdravotním ústavu v Havlíčkově Brodě v ulici Rozkošská. Už šest let mapuje v ovzduší na Vysočině na padesát alergologicky významných pylových alergenů a spor plísní. „Pylový lapač nasává vzduch způsobem blízkým plicní ventilaci člověka. Na pylový kotouček s bílou vazelínou se zrna přilepí, my pak vazelínu sundáme a na podložním sklíčku se pylová zrna vybarví. Každé má svou vlastní strukturu, takže pod mikroskopem je pročítáme a podle vzorce přepočítáváme, kolik pylových zrn je v kubíku,“ vysvětlil pracovník střediska Jan Hofman.
Alergici na Vysočině musejí počítat s tím, že třeba oproti Brnu bude „jejich“ alergen na vrcholu později. Celorepubliková mediální zpravodajství musejí brát s časovou rezervou. Nejlépe je kontaktovat přímo havlíčkobrodskou PIS. Z jejích grafů lze totiž vysledovat, kdy vzestupy jednotlivých alergenů v regionu nastanou.
Člověk, který na sobě zpozoruje alergické příznaky, by se měl obrátit na svého praktického lékaře, který situaci umí posoudit a pacienta může odeslat na alergologické vyšetření. Někdy se totiž jako alergie může jevit třeba jen běžné jarní nachlazení.
Počty evidovaných pacientů na Vysočině
Alergická onemocnění v běžné populaci sedmnáctiletých v ČR:
Astma 5,7%
Atopická dermatitida 4,0%
Polinóza 11,7%
Alergická rýma jiná 3,9%
Ostatní 2,1%
Atopická dermatitida
2000 2120
2001 3415
2002 3006
Pollinóza
2000 13503
2001 16495
2002 17577
Stálá alergická rýma
2000 6309
2001 7217
2002 7176
Astma bronchiale
2000 4643
2001 6008
2002 7320
Astma alergické
2000 1702
2001 2442
2002 2940
Kde hledat informace
– www.pylovasluzba.cz
– www.csaki.cz
