Smírčí kříž, který stával na hrázi Horních Kladin, dokud si jej odtud na deset let někdo nevypůjčil, je opět na svém místě.
Zařadil se tak zpátky ke svým jednapadesáti druhům, kteří na
různých místech Pelhřimovska připomínají události, o nichž vyprávějí
místní pověsti.
Přesně dvaapadesát smírčích křížů v regionu alespoň eviduje databáze,
kterou vytvořili spolupracovníci Muzea Aš. Seznam přitom vyjmenovává
také více než deset dalších křížů, které se nedochovaly, respektive si
je zřejmě někdo přivlastnil.
Pavel Koubek ve své knize
Krajem zapomenutých svědků zmiňuje z ukradených smírčích křížů také
kamennou desku, která ještě před pár lety stávala v lese mezi Bystrou a
Humpolcem na památku zavražděného muže.
„Někteří lidé se neštítí odnést si domů
ani pomníček smrti. Říká se však, že jim krádež smírčího kamene žádné
štěstí nepřinese. Nikomu nepřeju nic zlého, ale tohle se prostě nedělá,"
řekl Pavel Koubek z občanského sdružení Zelené srdce.
Různé druhy křížů
Kameny zdobí nejrůznější druhy křížů, mezi nimi hrotový, latinský,
řecký, jetelový, templářský, klínový či tlapatý. To je případ právě
kladinského kamene, na kterém lze při bližším zkoumání nalézt kromě
reliéfu i rytiny.
Letopočet na kříži je obtížně čitelný, ale lze v něm ještě rozpoznat
rok 1687. Nápis ve spodní části kamene už však rozluštit zřejmě není
možné.
„Místní historik Jan Fried, který se o kříž zajímal na konci čtyřicátých let, už více než letopočet z kamene nemohl
přečíst. Jsou o tom doklady v jeho korespondenci s místním učitelem,"
sdělil ředitel Státního okresního archivu Pelhřimov Zdeněk Martínek.
Otázkou je podle něj, zda šlo vůbec o text, protože na smír- čích kamenech bývají nakreslená různá znamení.
Jan Fried – po jehož dědečkovi-starostovi je mimochodem pojmenována
Friedova ulice v Pelhřimově – však nezřetelnou rytinu za text považoval.
Více se o kříži u Kladin v archivu vypátrat nedá, leda by se
objevila souvislost s konkrétní historickou událostí. S příčinou
položení smír- čího kříže se však pojí pouze několik pověstí.
Jednu z nich uvádí už Jindřich Ptáček ze Zachotína ve čtvrtém ročníku
Vlastivědného sborníku českého jihovýchodu z dvacátých let minulého
století.
Vypráví o snaze rychnovských pánů, kteří chtěli postavit hráz Horních
Kladin, ale kvůli vodníkovi se dílo nedařilo. Rychnovskému správci se
od žebračky dostalo rady, aby do hráze zakopal zabitého člověka. Obětí
vodníkovi se stal kramář s celou svou rodinou, koníkem i psem, který
však za bouřlivých nocí stále běhá po hrázi a hledá svého pána.
Jiné pověsti mluví o špatném konci rychnovského pána, s nímž za jeho
špatný skutek na hrázi v noci oral čert. Smírčí kámen by také mohl
vzpomínat utopenou svatbu.
Pověsti se vypravují také o smírčím kříži v Božejově. Připomíná prý
zabití zlého správce Adámka, kterému se sedláci pomstili za to, že je
týral. Kámen stojí přímo v areálu tamního zemědělského družstva. „Lidé
se tu na něj občas ptají. Někteří se u něho chtějí třeba vyfotit. V létě
tu potkáváme i takové nadšence, kteří mají za cíl dokonce obejít
všechny smírčí kříže, nejen Pelhřimovska, ale i celé republiky," řekl
agronom Jiří Drunecký.
Dominika Dufková – Pelhřimovský Deník
