Byl duben roku 2020. Školy byly zavřené kvůli tenkrát ještě epidemii onemocnění Covid-19. Děti byly doma, rodiče museli s nimi, učitelky začaly objevovat až výrazně později význam slov „distanční výuka“. Tenkrát to bylo ještě jen o domácích úkolech. Děti nemohly sportovat, nemohly se shlukovat a vlastně ani chodit ven. Na vsi v Jiřicích jsme to ještě nenesli tak těžce.
Byl to vlastně sousedský hec, který se spustil naprosto spontánně. Ve své knihovně jsem vzal starou knížečku regionálních pověstí a po technickém neúspěchu připojení dětí sousedů, abych jim mohl předčítat živě před spaním, jsem prostě načetl jednu z pověstí, která se nás týkala nejvíce – tu o Jiřické lípě.
Soubor jsem do naší skupiny rozeslal WhatsAppem, ať si to každý pustí, dle libosti. Zájem mě mile překvapil. Poprosil jsem tedy sousedku, divadelní ochotnici Janu, aby načetla další pověst a že se budeme střídat každý týden. Vznikla tradice čtvrtků, kdy jsme posílali vždy nově načtenou pověst. Soused, divadelník Libor načítal klasické pohádky se svými dětmi a byla to paráda. Děti ze sousedství se naučily něco o svém kraji a rodiče se brzo začaly zajímat o konkrétní lokality, o kterých autorka v pověstech píše. Naše čtení dostalo zcela nový rozměr, kdy i dospělí si našli zábavu a odhalovali historii dávno zapomenutých míst v okolí.
Jednotlivé pověsti jsme si s Janou vybírali pro čtení a posílání sousedům na přeskáčku, takže zde jsou publikované v jiném pořadí, než jsou v knize.
O autorce pověstí se nejvíce dozvíte zde:
http://fragmenty.cz/index.php/umeni/item/3266-100-let-od-narozeni-autorky-pohadek-strasidla-ze-zalesi-libuse-pametnicke
Když už jsme měli načteno a rozdistribuováno mezi sousedy několik pověstí, přišel nápad, že je škoda, když jsou nahrávky k dispozici jen uzavřené komunitě lidí. Následovalo spojení s Humpolákem a příp. možnost publikování na internetu byla podmíněna souhlasem majitelů práv na dílo. Přes hněvkovickou, sousedkou komunitu jsme získali kontakt na paní RNDr. Ivanu Haslingerovou CSc., která je dcerou autorky paní Pamětnické. Díky jejímu pochopení jsme získali souhlas s publikováním, ale už se nám nepodařilo vše připravit ještě v roce 2020, tedy v roce stého výročí narození paní Libuše Pamětnické.
Četli jsme z prvního vydání knihy z roku 1992 – Libuše Pamětnická: Strašidla ze Zálesí (Pověsti z Českomoravské vysočiny – 1.díl)
Paní Haslingerové se podařilo v roce 1997 vydat s přispěním města Humpolec novou knihu, podstatně rozšířenou o další pověsti a originální obrázky, vč. omalovánek pro děti. Více o křestu knihy zde: http://fragmenty.cz/index.php/umeni/item/1881-strasidla-ze-zalesi-byla-uvedena-do-zivota
Všem případným posluchačům se s kolegyní Janou chceme omluvit za kvalitu zvuku. Neměli jsme profesionální studio, techniku ani vedení. Prostě jsme doma četli na první dobrou a nahrávali telefonem. Žádné stříhání ani jiné úpravy zvuku. Snad nám to odpustíte.
Jednotlivé soubory budeme přidávat postupně, formou článků.
Jana Čermáková a Roman Ludvík
Jééé já se tak těším. Jak si to budu pouštět na dobrou noc…… Vy jste ale šikulky v těch Jiřicích……
Neblbni. Je to o strašidlech!
Ještě ve 4 ráno budeš ležet v louži potu a s vytřeštěnýma očima a bát se kouknout pod postel 😀
No to dělám i dneska, takže žádná změna.
Akorát mě nestrašej strašidla, ale práce! 🙂
Jestli tam není Libuška …🤣
Myslím, že je k zvážení, zda by někde v budově kina neměla mít autorka této knihy, tedy Libuše Pamětnická nějakou malou vzpomínkovou desku o tom, že se jednalo o básnířku našeho města a blízkého okolí.