22. 9. 2018 nás společná doprovázená pouť lidí zdravých a handicapovaných zavedla do okolí hradu Orlík nad Humpolec. Nesla s sebou témata Sv. Václava, úklidu a pomáhat jen tak, abychom druhému nebrali jeho moc. Zdolali jsme krásných 8 km náročným terénem.
Svatováclavskou
pouť jsme se rozhodli uskutečnit v prostředí nám místně nejbližším – okolí
hradu Orlík. Spolu s přáteli z Medou, z.s., jsme připravili zázemí
v centru pro započetí i ukončení pouti. Po úvodním seznámení jsme se
vydali na cestu.
V
ten samý den probíhala akce "Ukliďme si Česko" a tak jsme jedno z
témat využili právě pro úklid – nejen úklid našeho okolí, ale také úklid nás
samých uvnitř. Zamysleli jsme se, jak uklízíme a zda uklízíme to správné nebo
to, co je pro vnitřní úklid jednodušší. Venkovní krajina nám ukázala, že se
úklidu chopil již někdo před námi, mnoho na nás nezbylo. O to více bylo možné
se probírat vnitřní očistou.
Zastavili
jsme se u velmi silné letošní úrody všech plodů. O čem tato úroda svědčí? Je
dokonce taková, že stromy neunesou své vlastní plody a musí být podpírány.
Neprolamuje se někdy i člověk zbytečně pod tíhou své úrody, svého bohatství?
Tvoříme ho tolik, aby nám činilo radost a nestalo se zátěží?
Protijdoucí
turisté z jiné skupiny náhle nevědomky změnili směr naší trasy. Z jejich
povídání o opékání špekáčků na hradě Orlík k nám dolehla taková vůně, že jsme
odhodlaně zdolali náročný kopec až nahoru. A tak jsme si užili špekáčku, piva i
hudby. Bylo to milé i taneční zastavení.
Poté
jsme pokračovali kolem Třech jezírek a povídali si o moudrosti indiánů Kogi,
kteří v tyto dny pobývají v České republice nedaleko nás na zřícenině hradu
Lichnice. Velmi zajímavé povídání vyvolávalo další a další otázky a zamyšlení.
V
dalším zastavení jsme se inspirovali naučnou tabulí stezky Březina o vzájemné
komunikaci a propojenosti jednotlivých pater lesa. Kolem štol, kde se dříve
těžilo zlato, rybníku Dvorák a skrze lesopark jsme se vrátili zpět do centra
Medou.
Při
shrnutí pouti jsme si uvědomili, že trasu jsme si neplánovaně prodloužili a
ztížili a že jsme tak dnešní pouť věnovali péči o tělo, což byla karta,
která se v závěrečném kruhu několikrát opakovala. Velkou inspirací bylo setkání
s novými účastníky pouti – Zbyňkem a jeho rodinou. Věříme, že se ještě
mnohokrát setkáme. Vzhledem k opakované pouti bylo možné vidět, že
společné setkávání lidí odlišného sociálního spektra formou přirozeného pobytu
v přírodě má velký a postupem času narůstající význam pro všechny
zúčastněné.
Velké
ocenění patří nejen mužům, kteří vyvezli vozíky náročným terénem, ale také
Vaškovi a Pavlovi, kteří se velmi snažili zdolat náročný terén vlastními
silami a pracovat tak na posunu svých limitů.
Inspirace,
snaha zvládnout sám a zároveň si včas říci o pomoc, péče o tělo, bohatství
úrody, očista vnitřní i vnější, indiáni Kogi a jejich poselství nám – to byla
hlavní témata, která tato pouť nakonec přinesla.
Za Kruhcentrum, z.s.
Ivana Kmochová
