Srdecne pozdravy z USA – I

Prinasime Vam nekolik aktualnich clanecku (minimalne tenhle jeden :-)) z me soucasne cesty po USA.

Asi pred tydnem jsem postaven pred otazku jestli si nechci zaletet na vylet do USA, coz po letmem zhodnoceni situace prijimam.
16. rijna nastupuji ve 12,30 na Ruzyni na letadlo spolecnosti British Airways smer Londyn. Na palube je krome mne a Petra – muj spolecnik na cestach – (a spousty dalsich lidi, samozrejme) taky znamy cesky bavic Petr Novotny (Novoty TV Nova). Pocasi je celkem super, jasno celou cestu. Za dve hodky pristavame na letisti Heatrow a mastime pryc z letadla. Letiste  Heatrow je ponekud vetsi a osklivejsi nez Ruzyne, vsude to je daleko, samy dlouhy chodby, k dalsimu terminalu nas musi dovezt autobus s nejakym opilym ridicem nebo co – celou cestu jel v protismeru :-). Ovsem jeste predtim prochazim nejakou kontrolou. Ob cloveka za mnou je fakt pekna zenska, nemohl jsem se vynadivat 🙂
Na letisti cekame asi ctyri hodiny, Petr Novotny taky. Celkem jsem zvedav kolik bude stat muj hovor do Statu, pres meho operatora – Oskara. Londyn-Praha-Harrisburg, to bude asi pekna rana :-(.
17,45 odletavame z Londyna. Musim uznat, ze BA o sve cestujici pecuje. Kazdy ma svoji vlastni TV – 12 kanalu s nejnovejsimi filmy, nevim kolik kanalu s hudbou (radio), TV je s dotykovou obrazovkou, navic tam je nekolik her a muzes sledovat i aktualni prubeh letu, fakt dobry.
Cca ve 20,00 pristavame v NY na letisti JFK. New York je takhle zezhora dost velky mesto, zezdola ostatne taky.
Je to parada, pred sestou vyrazis z Londyna a za dve hodky jsi v Americe. A pritom letis osm hodin. Tomu rikam cestovani v case :-).
Ted nastupuje posledni problem pred vstupem na pudu Spojenych statu, imigracni urednik. Stojime ve fronte a cim vic se priblizujem k prepazce, tim vic mam pocit, ze ten zeleny papirek, co maji vsichni okolo v ruce bychom meli mit taky. Koukam, ze Petr Novotny ho ma taky. Jsme tesne pred prepazkami, a tak se ptam te pani co nas rozesila k jednotlivym urednikum, jestli musim mit ten green form. Pani neco blekota o Visa tak rikam, ze ne, ja mam prece Eurocard/Mastercard, ne?:-) A jdeme s Petrem vyplnit ten zeleny papirek. Sice nechapu, proc musim vyplnovat, jestli jsem terorista, nakazenej, mam dite s obcankou USA, kdyz nemam Visa, ale co. Pred imigracimi je uz jenom hrstka zbyvajicich lidi. Poslusne a potupne cekam pred prislusnou kukani az me imigracni vyzve abych pristoupil. Vedle mne muj spoluvyletnik Petr a – samozrejme – taky Petr Novotny.
Pred imigracnimi uz zustavame sami tri, Petr pristupuje, za chvili vytahuje dalsi – bily – papir a podava ho urednikovi. Proboha co to ma, kde to vzal, to ja nemam, zmocnuje ze mne panika a zacinam se trast jako bych alespon tyden nepil. Pritom jsem si v letadle par lahvinek dal :-). Pristupuji k „slecne Drsnak“ – imigracni, koukam Petr prochazi. „Slecna Drsnak“ na mne cosi huhla naprosto neznamou reci, posleze chapu, zeleny papirek je mi k prdu, mam si jit vyplnit ten bilej – zadna Visa, vizum je to. A ja vizum mam! Pred imigracnimi uredniky uz jsou pouze dve osoby, ja a Petr Novotny, ktereho evidentne nechteji do USA pustit. Slysim, jak rika, cesky, „kdyz priletim do Cech tak si muzu prece taky objednat hotel az na letisti, nemusim vedet kde budu bydlet“. Kupodivu, mu ten urednik se kterym se dohadoval odpovidal cesky (mizerne, ale cesky). Zda se, ze na cehuny jsou pripraveni :-). Vyplnuji bily blanket, jeste se radim s nejakym chlapkem v uniforme jestli to mam dobre, a jdu k imigracnimu „zdasezejevpohode“ chlapkem, ten se zepta na par veci a mam ho z krku. Petr uz na mne ceka u zavazadel. U imigracnich zustava uz jenom Petr Novotny a ten nevypada, ze to bude mit tak jednoduchy. Beru kufr, prochazim kontrolou zavazadel nebo co to je (any food? No. Potezkani kufru a muzu jit). Axl ceka, hura jsme v New Yorku, fotografie.


Nasedame do auta, a mastime do Pennsylvanie. Dorazime nekdy po pulnoci mistniho casu (v asi v jednu nebo v pul druhy nebo co ja vim). Zdravi nas Hanka a dela nam neco k jidlu. Flaska whisky, nejaky to pivko a v pet rychle na kute :-), uz jsme na nohou pekne dlouho (taky je patek 11 hodin dopoledne – naseho casu).