od Františka Brzoně
Srpnové padání hvězd
Když se vesmír rozvlní
a padá k Zemi hvězda,
snad se nám to nezdá,
přej si něco – to se vyplní
(Lidová moudrost)
Večer bázlivec, když připlíží se tiše
ke klenutí katedrály,
pak už jen
lesk luceren rozsvítí se v dáli:
snem
rozzáří se Zem
a s vesmírem
i nebeská výše
Z bájné říše
vyjde měsíc Stříbrohlávek
a polaská louku posečenou,
tu nad mojí Vysočinou
vylétnou z tmavých dálek
tanečnice –
létavice:
letí, září, hasnou, září, hasnou
Nad tou podívanou krásnou
nocí srpnových
zazní ze rtů tvých
slova prosebná:
– Pokoj tobě, drahá země má!
Jsi jak chleba dobrá,
planeto snů modrá
!
– Žijte v lásce – bez všech válek!
nocí šeptá Stříbrohlávek
Autor: František Brzoň
ze sbírky Pod perutěmi času, Humpolec 1998
