Na Vysočině roste zájem o podnikání ve venkovské turistice. Klasická agroturistika se však rozvíjí pomaleji, protože v porovnání například s Rakouskem je v kraji méně rodinných farem.
Značné části podnikatelů také chybějí peníze na rozsáhlé rekonstrukce zemědělských usedlostí,“ řekla Ivana Mahelová z krajského oddělení cestovního ruchu. „Venkovská turistika je stále vyhledávanější formou dovolené, zejména pro rodiny s dětmi,“ uvedla Mahelová. Vysočinu si vybírají lidé, kteří netouží po přeplněných prázdninových centrech. Podle jejích zkušeností se rekreanti rádi vracejí.
Krajský katalog Dovolená na venkově pro letošní sezonu uvádí téměř šest desítek ubytovatelů.
Zemědělský provoz s turistikou spojily zhruba dvě desítky farmářů. Většina z nich nabízí ubytování v domě nebo v malém kempu na zahradě a do zemědělského provozu turisty příliš nepouští. Rekreanti prý o to obvykle ani nestojí.
Jiný postup zvolil Petr Novák ze Lhotky u Telče, který letní pobyty na rodinné farmě organizuje osmým rokem. „Chováme zvířata, hlavně ovce. Pro rodiny s dětmi je to atrakce,“ řekl. Rekreantům nabízí také med a produkty z ovčí vlny. Zájemci si mohou koupit beránka a upéci ho na rožni.
Ve třech pokojích se střídají hlavně čeští turisté, o místa v kempu na zahradě mají naopak zájem cizinci, především Nizozemci.
„Chtělo by to větší kapitál,“ dodal Novák. Podle něj nikdo nevybuduje funkční farmu na agroturistiku za půl roku; sám do zvelebení domu a zlepšení služeb investuje průběžně. Při týdenním pobytu účtuje za noc 240 korun, na jiných farmách se ceny pohybují kolem 300 korun.
Prakticky pojal agroturistiku Aleš Horák z Ekofarmy Baucis v Lesoňovicích na Žďársku. Na farmě zaměřené na pěstování zeleniny má šest lůžek. Přijíždějí mladší lidé, především vegetariáni. Jídlo i nocleh jim farmář poskytuje za odvedenou práci.
