15.8.2002 průběžně aktualizováno
15.8.2002
Dnes bylo vidět, že voda klesá, např. na Dvorcích (pravé nábřeží) už nevytékala
voda z kanálů, vytlačovaná tlakem Vltavy. Malý pokles byl vidět i na pilířích
a jiných věcech ponořených ve vodě.
Omlouváme se všem, kteří se nedostali na Humpoláka. Stále máme technické problémy
nahrát všechny obrázky. Všechno určitě spravíme. Děkujeme za pochopení a zachovejte
nám přízeň.
Fotografie ze středy 14.8.2002 kolem 17,00 hod.
Včera večer se bylo ještě možné dostat v centru hlavního města až přímo k vodě
na nábřeží. Dnes už to nebylo možné. Uzavřeno bylo celé nábřeží, Staré Město
a část Malé Strany. Povodňové stěny udržely nápor vody a Staré Město nebylo
zaplaveno. Vody se tedy Pražané na Staroměstském náměstí na rozdíl od minulé
stoleté vody nedočkali, nápor vody snad vydrží i Karlův most. Bohužel stěny
chyběly na nábřeží Ludvíka Svobody u tzv. "Husákova ticha", tedy Těšnovského
tunelu (tam co je botel Albatros). V úterý byla vidět nejdříve nevinnou loužičku,
která se během noci na dnešek nečekaně rychle rozlila do tragických rozměrů
a zalila celý Karlín, včetně metra. Dnes jsem na vlastní oči z tramvaje, která
jediná jezdila po mostu legií, totálně zatopený Střelecký ostrov a Žofín. Kampa
je také úplně pod vodou. Během dnešního dne se autem bylo možné dostat přes
Vltavu pouze přes Hlávkův most (magistrála), Štefánikův most a Barrandovský
most. Posledně jmenovaný most měl být odpoledne částečně uzavřen, pokud by voda
ve Vltavě stále stoupala. Naštěstí se tak nestalo a nedošlo k úplnému kolapsu.
Přepravu lidí z jedné strany břehu na druhý by mělo být zajištěno vlaky ČD z
Hlavního nádraží na Smíchovské nádraží. Zprávu o uzavření Barandovského mostu
dopoledne odvysílaly některé rozhlasové stanice, ale údajně to byla pouze fáma,
která se velice rychle rozšířila.
V centru je doprava velice obtížná, tramvaje jsou omezeny, časové intervaly
prodloužené. Obchody zavřené. Metro je použitelné v podstatě pouze v okrajových
částech města.
Turistů z celého světa byly místa, kde bylo možné řeku vidět víc než dost. Navoněné
dámy v kramflecích, manageři v kravatách s mobilem na uchu, maminky s kočárky,
staří o holi, všichni chtěli vidět, co už asi za svůj život neuvidí.
Večer na Podolském nábřeží mi jeden Pražan venčící svého psa říkal: "Teď
by to měl ČEZ všechno zaplatit! Věděli to dost dopředu, aby upustili celou vltavskou
kaskádu a připravili se na příval vody, nemuselo to takhle dopadnout. Oni než
aby pouštěli vodu o víkendu, kdy se jim to nevyplatí, protože výhodnější to
je v energetické špičce a prodávat do ciziny!" Říkal jsem mu argumenty,
které jsem od jedné paní hydroložky slyšel v ČT1 a které jeho teorii popíraly,
ale on se stejně nedal přesvědčit. Po pravdě řečeno, kdo ví, jestli se někdy
dozvíme pravdu.
Jisté je asi jen to, co mi říkal jeden policista: "Alespoň se centrum Prahy
jednou pořádně uklidilo". Jisté je také to, že se náš stát ještě více zadluží.
Vrácení do normálu (mosty, metro atd.) bude trvat týdny, možná měsíce. Jisté
je také to, že v Praze bych před prací všech, kteří krizovou situaci s povodní
zvládli hluboko smeknul, protože všechno mohlo být mnohem horší.
Fotografie z úterý 13.8.2002 kolem 8,00 hod.
Fotografie z pondělí 12.8.2002 kolem 19,00 hod.
Situace v povodí Vltavy – stav k 13 hodině 12.8.2002 ze serveru Povodí
Vltavy , to co především způsobilo stoletou vodu:
V dopoledních hodinách spadlo v oblasti Šumavy a Novohradských Hor cca od 30
do 50 mm, místy až 70 mm (jedná se o 6ti hodinové úhrny !!!). Hladiny většiny
toků v dané oblasti nadále výrazně stoupají, bylo dosaženo několika dalších
SPA a je předpoklad dalších vzestupů. Přítok do VD Orlík se v současné době
pohybuje okolo 1300 m3/s a tak je téměř vyrovnán přítoku a odtoku z Vltavské
kaskády. Aktuální průtok v Praze je 1530 m3/s, tj. 300 cm, V Berouně je průtok
268 m3/s. V 11 hod. došlo k vyhlášení III. SPA pro profil Praha. Předpokládáme
další plynulý nárůst průtoků v Praze. Ve večerních hodinách by měl průtok dosahovat
1800 m3/s, a v nočních hodinách až 2 500 m3/s. Berounka v Berouně odhad na večer:
420 až 450 m3/s.
Vltavskou kaskádu tvoří soustava vodních děl na řece Vltavě:
vodní dílo | říční km |
Lipno I | 329,540 |
Lipno II | 319,120 |
Hněvkovice | 210,390 |
Kořensko | 200,405 |
Orlík | 144,700 |
Kamýk | 134,730 |
Slapy | 91,694 |
Štěchovice | 84,440 |
Vrané | 71,325 |