Tip na výlet do nádherných míst. Slovensko by mohlo přírodní atrakce vyvážet, kdyby to šlo. Zatímco ale většina návštěvníků míří do Tater, Fatry nebo Roháčů, Súľovské skály a Strážovské vrchy neprávem zůstávají ve stínu těchto slavnějších pohoří. V této chráněné oblasti nedaleko Žiliny a Trenčína se přitom skrývá unikátní slepencové skalní město a nádherná krajina.
Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě plnohodnotného horského trekingu lesy slovenských Strážovských vrchů. V okolí Súľova najdeme jak fotogenické skalní věže, vyčnívající vysoko nad koruny stromů, tak i skalní města, soutěsky či obrovské skalní brány. Velmi atraktivní krajina zatím odolává většímu přílivu návštěvníků, čemuž naštěstí pomáhá velmi členitý terén i absence infrastruktury. Je tedy třeba si připravit svaly a svačinu na celý den. Už při zdolávání prvních stovek metrů do prudkého kopce je jasné, že časové údaje na ukazatelích je třeba brát hodně s rezervou. Zvlášť ti netrénovaní… Ještě že s sebou máme pití, protože jinak bychom v krásných, ale úplně suchých skaliscích bídně zhynuli. Trasy tu sice nejsou kdovíjak dlouhé, zato mají slušné převýšení. Funí tu skoro každý, koho potkáte. Výhledy z vrcholových partií jsou fantastické. Na jednu stranu nížina, na stranu druhou další kopce a různě vysoké skalní věže. „Jaj, bože, je tu naozaj pekne, ale som akýsi hotový,“ sděloval starší muž své paní, když se společně dívali na jeden z nejznámějších a nejvýraznějších skalních útvarů celé naučné stezky.
Strážovské vrchy pak patří k nejkrásnějším horám na Slovensku. Charakteristické pro ně je, že nemají žádný celistvý hřeben. Tvoří je morfologicky velmi pestrá mozaika terénních tvarů, v nichž zaujmou především ostré vápencové útesy, homole a vůbec kopce rozházené jakoby bez ladu a skladu. Pojmenování „vrchy“ je poněkud zkreslující, ve skutečnosti je to poctivé horstvo, které dává svým návštěvníkům při putování v kteroukoli roční dobu pořádně zabrat. O značné převýšení nebývá na žádné turistické trase nikdy nouze. Návštěvnost Strážovských vrchů je nízká, přestože leží hned za údolím Váhu naproti našim Bílým Karpatům. Spěchá se kolem nich často bez povšimnutí dál proti toku Váhu za reklamně přitažlivějšími cíli. Přitom kopce Strážovských vrchů, kam se podíváme, patří k těm největším krajinářským parádám, které na Slovensku existují. Hora Strážov je pak skutečným králem Strážovských hor. Je široko daleko nejvyšší a jeho vrcholek trůní výrazně nad ostatními. Nejvyšší partie mají podobu vápencového útesu s pozvolnou a zalesněnou východní stranou a skalním převisem na západě. Absenci dokonale kruhového rozhledu z jednoho místa bohatě vykompenzuje téměř letecký pohled na okolní krajinu a především na dole se rozprostírající vesničku Zliechov. Za jasných dní s dobrou dohledností se odkrývá pohled směrem na Moravu. Zvláště hezké jsou odtud nejvyšší vrcholy Moravskoslezských Beskyd, které vystupují zpoza hradby Javorníků jako izolované a výrazné horské masivy. Snadno rozeznáte útlou Lysou, rozložitý Smrk i plochý Radhošť. V mezeře mezi Javorníky a Bílými Karpaty se v dálce rýsují Hostýnské vrchy, nad sníženinou Vlárského průsmyku dokonce jihomoravské Chřiby. S dobrým dalekohledem by snad mohl být vidět i hrad Buchlov!
Pozoruhodná, neosídlená krajina lesů, hlubokých soutěsek a vápencových skal se rozprostírá severně od Strážova okolo horního toku Strážovského potoka. Za návštěvu stojí také rázovitá dědina Čičmany s několika penziony a národopisným muzeem. Najdete zde dřevěné domky pomalované bílými ornamenty, které vypadají jako perníkové chaloupky a takové stejné nejsou nikde jinde na celém světě k vidění. Stejné ornamenty zdobí také místní lidový kroj. Často se zde konávají pravidelně folklórní slavnosti.
Strážov je zkrátka úžasný!
