Oscaři budou, ale bez červeného koberce
Nedělní předávání nejprestižnějších filmových cen světa Oscarů nebude zrušeno ani přeloženo, poprvé v historii se ale uskuteční bez tradičního hereckého defilé po červeném koberci.
Někteří z herců totiž jasně deklarovali, že jim přijde divné, pózovat fotografům na červeném koberci ve chvíli, kdy hrozí válečný konflikt. Mnozí z nich proto už avízovali, že do Kodak Theatre hodlají vstoupit zadním vchodem, a tak kromě fotografů ostrouhají i fanoušci.
Zároveň také není jasné, kolik celebrit se slavnostního večera vůbec zúčastní, přestože na 3500 z nich má oscarovou noc zaznamenanou ve svém diáři. Například Daniel Day-Lewis, který je nominován za svůj výkon ve filmu Gangy New Yorku, řekl, že se mu zdá přinejmenším obskurní předvádět se na červeném koberci, když na jiném místě zuří válka, a Nicole Kidmanová dokonce potvrdila, že si rozmýšlí, zda se slavnostního předávání vůbec zúčastní, a to i přesto, že je nominována za herecký výkon ve snímku Hodiny.
Oscaři ještě nikdy ve své historii nebyly zrušeni. Pouze třikrát byl slavnostní večer přeložen, a to v roce 1938, kdy byly v Los Angeles záplavy, v roce 1968, když byl zabit Martin Luther King, a v roce 1981, kdy byl spáchán pokus o atentát na prezidenta Reagana. Zároveň se oscarová noc nikdy nekonala bez tradičního a oblíbeného červeného koberce.
Bushova vláda uvědomila o válce Kongres, upozorňuje na oběti
Vláda amerického prezidenta George Bushe oznámila Američanům, aby se připravili na válku, která bude stát oběti na životech. Zároveň uvědomila Kongres, že alternativy nasazení síly nebyly účinné.
Mluvčí Bílého domu Ari Fleischer potvrdil, že Bushovo ultimátum pro odchod iráckého prezidenta Saddáma Husajna ze země vyprší ve středu v osm večer místního času (02:00 SEČ). Odmítl ale uvést, zda by válka mohla začít již před skončením ultimáta. Uvidíte, řekl novinářům.
„Nedělám žádné předpovědi. Takové je ultimátum pro odchod Saddáma Husajna a uvidíme, zda odejde před ním, nebo ne,“ dodal. Podle něj však nic neukazuje na to, že by Saddám chtěl skutečně odejít z Iráku.
„Na pokraji války s Irákem by Američané měli být připraveni na konflikt, který doufáme, že bude tak přesný a krátký, jak jen to bude možné, ale je tu mnoho neznámých,“ uvedl mluvčí. „Může to nějakou dobu trvat. Nevíme.“
„Američané musí být připraveni na ztráty na životech. Američané musí být připraveni na to, jaký význam má odzbrojení Saddáma Husajna pro ochranu míru,“ prohlásil Fleischer.
Oznámil také, že Bush v úterý večer informoval Kongres o tom, že diplomatické a další mírové prostředky neochrání USA před Irákem, ani nepovedou k prosazení požadavků OSN na odzbrojení Iráku. Povinnost informovat Kongres vyplývá z loňské rezoluce, v níž Kongres podpořil Bushe v jeho konfrontaci s Bagdádem.
Podle agentury AP nemá Bílý dům v úmyslu nijak připomenout vypršení ultimáta a válka nemusí nezbytně začít v tom okamžiku. Bushovi poradci uvedli, že Bush rozhodne o začátku vojenské akce na základě doporučení vojáků, napsala AP.
V případě války prezident promluví k národu z Oválné pracovny Bílého domu, řekl Fleischer. Podle zdrojů v Bílém domě autoři prezidentových projevů na řeči již pracují několik dní.
Bush se dnes také sešel s nejbližšími spolupracovníky – viceprezidentem Richardem Cheneym, ministry obrany a zahraničí Donaldem Rumsfeldem a Colinem Powellem, poradkyní pro otázky národní bezpečnosti Condoleezzou Riceovou a dalšími členy zahraničněpolitického týmu. Později jednal s newyorským starostou Mikem Bloombergem o posílení bezpečnostních opatření v souvislosti se zvýšením rizika teroristických útoků po zahájení války.
Do Kuvajtu dnes zběhlo 15 iráckých vojáků
Patnáct iráckých vojáků dnes přešlo irácko-kuvajtskou hranici a vzdalo se americkým jednotkám v Kuvajtu. Oznámila to agentura AFP, která citovala amerického důstojníka Darrina Theriaulta.
Iráčané se údajně vzdali kolem 16. hodiny SEČ a Američané je předali kuvajtské policii.
Britská a americká letadla monitorující bezletovou zónu nad jižním Irákem shazují letáky určené vojákům i civilistům.
Dnes na irácký jih dopadly dva milióny letáků. Civilisté jsou v nich ujišťováni, že „koaliční jednotky si nepřejí ublížit nevinným Iráčanům“. Text upozorňuje, že oběti si vyžádá zásah irácké armády, jestliže se „Bagdád odhodlá použít chemické zbraně“. Další leták vyzývá vojáky, aby zbraně hromadného ničení odmítli použít a aby nezapalovali ropná pole.
Výzvy k dezerci vysílá také rozhlasová stanice v jižním Iráku. Američané doufají, že se jim podaří odradit irácké vojáky od boje a uvolnit si cestu pro invazi Basry, odkud chtějí postupovat na Bagdád.
Na kuvajtské hranici čeká na rozkaz k boji na 175.000 vojáků. V oblasti Perského zálivu je celkem 280.000 mužů a žen připravených bojovat proti Iráku.
Dojde-li k vojenské operaci v Iráku, stojí ČR na straně koalice
V případě vojenské operace bude stát Česká republika na straně koalice států, které podporují Spojené státy ve válce proti Iráku. Na středečním jednání se na tom shodla vláda. Stanici BBC to řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda.
„Vláda chápe koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, avšak lituje, že se nepodařilo pro tento krok získat nový mandát OSN,“ řekl Svoboda.
Podle amerického ministra zahraničí Colina Powella podporuje Spojené státy proti Iráku 45 zemí, mezi nimi i Česká republika. Tři desítky států, které nabídly jednotky, logistickou podporu nebo otevřely svůj vzdušný prostor, souhlasily se zveřejněním svých jmen.
Pro Humpoláka exlusivně – Roman Vošický, Harrisburg,
USA
