Originální dáreček
dostala prodavačka Tina Langeová, která si vyrazila zatrsat na diskotéku v
německém Mannheimu. Tam se na ni pověsil postarší pán, který jí – pokud to hudba
dovolovala – špital do ouška sladké nesmysly, trousil růžové pentličky a hlavně
navrhoval, aby se později někde sešli. Když jí v blikajícím světle stroboskopů
cosi vklouzlo do výstřihu, myslela si, že je to dotěrovo telefonní číslo.
Vyklouzla tedy na záchod, kde si opatrně sáhla pod podprsenku – a vylovila
protézu se třemi falešnými zuby. Zlatý bohužel nebyl ani jeden a jejich majitel
se z diskotéky ztratil jako letadlo nad Bermudským trojúhelníkem. 
* * *
Pánové, chodíte do bordelu a nechce se vám platit?
Zkuste to, co nejmenovaný německý zákazník nejmenovaného vykřičeného domu (v
tomto případě by prý popularita byla na škodu), který tvrdí, že byl tak opilý,
že si poskytnuté služby jednoduše nepamatuje. Do věci se vložil soud, který
rozhodl, že nevěstinec musí zákazníkovi vrátit 9000 eur, jež u nich údajně
utratil, protože neexistují spolehlivé důkazy, že za ně skutečně dostal
odpovídající služby. „Za tuhle cenu by mohl mít například dvě seance s plným
pohlavním stykem za 600 eur a anální styk za 400 eur plus několikeré orální
uspokojení po 300 eurech,“ uvedla mluvčí soudu. „Existuje důvodný předpoklad, že
alespoň něco z toho by mu v hlavě utkvělo.“
*
* *
No
a další progresivní nápad, jak za chození do bordelu ušetřit, vymyslel policejní
seržant Felix Martinez z Floridy, na kterého přišlo udání, že nejen chodí do
nevěstince v pracovní době, ale ještě své návštěvy vykazuje jako „práci v
terénu“. Pak se ale ukázalo, že některé z děvenek, které si chodí k seržantu
Martinezovi hačnout na klín, jsou policejní informátorky, které zatímco jejich
ručka šmátrá v jeho klíně, mu špitají do ouška důvěrné informace, jež by se mu
při výkonu povolání mohly hodit.
Pro Humpoláka exlusivně – Roman
Vošický, Harrisburg, USA
