Vím, že následující problém se netýká Humpolce, ani kraje Vysočina, ale až vzdálené Šumavy. Přesto mě tato informace znepokojila tak, že jsem se rozhodl ji zde na Humpolákovi zveřejnit. Vždyť osudy krásné a zadumané Šumavy, by nás měly zajímat myslím v republice všechny.
Vedení šumavského parku se chystá kácet stromy napadené kůrovcem v nejpřísněji chráněném území přírody na Smrčině.
Řekl to v pondělí Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Podle ornitologů se tam právě nyní líhnou kuřata kriticky ohrožených
tetřevů, kteří zde mají jedno z posledních útočišť v Česku. Ředitel
parku Jan Stráský řekl, že důvodem kácení je česko-rakouská smlouva o
ochraně lesa proti kůrovci.
Česko-rakouská pracovní skupina podle něj v pátek prošla Smrčinu a ve
středu rozhodne o dalším postupu. „Na území Smrčiny je vyznačeno 450
stromů, které jsou napadené kůrovcem,“ řekl Stráský. Stromy podle něj
stojí v pásmu určeném k ochraně rakouských lesů. „Skupina hledá řešení,
jak se domluvit na postupu, který by zajišťoval splnění dodatku
mezistátní smlouvy,“ uvedl Stráský.
Česká společnost ornitologická a Hnutí DUHA podle Bláhy v neděli
varovaly ředitele parku, že ohrožování tetřevů a případné kácení by bylo
nelegální.
Vzácný prales
Prales na Smrčině patří mezi nejvzácnější místa na Šumavě. Žije zde
hlavní populace tetřeva hlušce, který je státem klasifikován jako
kriticky ohrožený vyhubením, sdělil ředitel České společnosti
ornitologické Zdeněk Vermouzek. Kuřata tetřevů se na Šumavě líhnou kolem
15. června v hnízdech, která bývají schována na zemi mezi stromy.
Kácení v místech, kde se vyskytují tetřevi, by bylo v rozporu se
zákonem o ochraně přírody a krajiny a se dvěma evropskými směrnicemi.
Aby zde mohl kdokoli kácet, musí dostat speciální výjimku, která mu
umožní nedodržovat zákon. Správa parku ji však prozatím nemá, uvedl
Bláha. Prales na Smrčině leží v místech, na která se vztahuje
kontroverzní dohoda s Rakouskem o zásazích proti kůrovci. Ale dohoda
výslovně říká, že v první zóně se napadené smrky nebudou kácet, nýbrž
vestoje zbavovat kůry, aby se prales neproměnil v pustou holinu.
České zákony jsou podle ekologů dohodě nadřízené – národním zákonům
jsou nadřízené pouze ty smlouvy, které ratifikovala Poslanecká sněmovna.
Tudíž dohoda nic nemění na povinnosti získat speciální výjimku z
pravidel, která chrání vzácné tetřevy i unikátní prales.
Ekologické organizace upozornily, že pokus o pokácení stovek stromů
právě na Smrčině může souviset s developerskými projekty na výstavbu
sjezdovek.
Pokud Vám není osud Národního parku Šumava lhostejný a nesouhlasíte s postupem Národního parku Šumava ohledně kácení v I. zónách národního parku, můžete se připojit k výzvě k záchraně Národního parku Šumava na adrese: http://www.sumavapro.cz/. Nebuďmě lhostejní k té malé části nádherné divoké krajiny, která nám ještě zbyla.
Axle máš pravdu, ale na věc je potřeba podívat se i z druhé strany a vybrat menší zlo. Taky miluju Šumavu, hezčí dovolená pro mne neexistuje. Ale její zachování v současné podobě je prostě jen zbožné přání snílků – takhle přelesněná historicky nikdy nebyla, a nese to s sebou problémy, jako je kůrovec. Člověk jako druh se chopil regulace krajiny obecně, těžko asi Šumavu vynecháme. V regulaci se tam zaspalo, tak je teď třeba to dohnat. Nemusí to nutně znamenat likvidaci. Otázkou zůstává míra citlivosti, se kterou tak bude činěno. Když to vydrželo doteď, pár měsíců to třeba ještě vydrží, i když se obávám, že pak tam zase pokvete něco, co nekvete jinde, a bude to zase důvod k protestům. Záleží i na tom, jaký způsob těžby bude zvolen. Ale je dobře, že ti, co o tom rozhodují jsou takto hlídáni. Co mě na tom znepokojuje nejvíc, je sama osoba pana Stráského. Dodnes si pamatuji jeho výrok z doby, kdy se stal ministrem dopravy – na otázku, jaké má k funkci předpoklady, odpověděl, že když byl malý, rád si hrál s mašinkami……Tak snad to tady nebude podobné…:-)
S panem ředitelem Stráským to podobné bude. Když probíhalo průhledné výběrové řízení na nového ředitele, tak pan Stráský navrhl vyřadit několik uchazečů z důvodu nedostatku odborného vzdělání. Když byl navhnut on sám, tak že nemá odborné vzdělání přestalo vadit.
Nechápu snahy tzv.ekologických iniciativ, které brání kácení stromů napadených kůrovcem.
Jsem pro vykácení všech takto napadených stromů i v národním parku. Copak za hranicemi by si nechali takto napadené stromy???
Jednoznačně je třeba vykácet vše napadené a nedat na nátlakové ekologické skupiny, které chrání něco, co nemá cenu a kde by měli ekologové pomoci, tam vidět nejsou.
Pokud má soukromý vlastník lesa zde na Vysočině strom napadený kůrovcem, odborný lesní dozor ho označí a mnohdy i dopisem žádá do kdy má být daný počet stromů zlikvidován.A nikdo se nemůže divit.
S Šumavou se dělá takových cirátů
„Copak za hranicemi by si nechali takto napadené stromy???“
– Samozřejmě že ano. Například v Německu. Stačí vyjet za hranice do Bavorského lesa a přesvědčit se na vlastní oči. Je zde nespočet lokalit, kde kůrovce nelikvidovali pilou a dnes zde roste mladý les. A proč tomu tak je, je nádherně vysvětleno v zajímavém článku i s fotodokumentací, na který přikládám odkaz. Na druhou stranu už jsem na Šumavě viděla vykácené mýtiny, kde byla půda dokonale zničena těžkou lesní technikou, že aby tu mohlo něco začít přirozeně růst, musel by zasáhnout sám Stvořitel.
http://fertek.blog.respekt.ihned.cz/c1-51664250-zajima-vas-kde-se-ma-na-sumave-kacet-podivejte-se-na-nove-fotky
Nejsme schopni si ani zvolit kompetentní jedince k vedení téhle „republiky“ a chceme řídít přírodu? Nadutost a ego nadopice člověka je někdy neuvěřitelné.
Mohu vás poprosit o informaci, kde ti ekologové vidět nejsou a kde by měli pomoci? Děkuju. Pavel Koubek
Nejsme schopni si ani zvolit kompetentní jedince k vedení téhle „republiky“ …..
A NATOŽ MĚSTA……..
Kácení se dá provádět i menší technikou i końmi stahovat dříví.
Nevěřím pohádce,že když vyroste nový les na místě, kde starý sežral kůrovec,tak ten nový je nějaký jiný a lepší.
Vysazování stromů snad jde dělat i v národním parku. Souhlasím však, že pokud je v hnízdění nějaký chráněný druh,tak je třeba s kácením počkat.
Ono už totiž mělo být káceno třeba v březnu…
Nejedná se o žádnou pohádku, ale ověřený fakt. Ono to skutečně totiž funguje. Nikdo nechce žádný jiný, lepší les, jak se snad domníváte, ale přirozeně vzrostlý les, který daleko lépe odolává poměrně tvrdým šumavským povětrnostním vlivům. Což ten uměle vysázený les na holém podloží spláchlé deštěm, kdy mladé stromy nejsou chráněné žádným dalším porostem v bezprostřední blízkosti, nedokáže.
Všichni pochybovači by měli opustit svět svých computerů a vyrazit se na Šumavu přesvědčit na vlastní oči. Je toho dost k vidění jak na české, tak i na německé straně. Ale nesmíte se courat jen po cyklistických stezkách na Kvildě apod. A až to spatříte v reálu, zákonitě si řeknete: tohle má logiku.
Tahle diskuze je celá trochu mimo – to, co na Šumavě roste teď, je z části dědictví regulace přírody prováděné našimi předky. Otázkou pak je, zda v regulaci pokračovat, či ne, případně v jaké míře. Pokud jsme přistoupili na regulaci krajiny obecně, obávám se, že není dost dobře možné vynechávat jednotlivé biotopy, resp. je už tedy třeba regulovat systémy jako celky. Jinak bude vždy nastávat problém jako tento – Šumava se reguluje bez povšimnutí veřejnosti, ale některé kousky byly ponechány bez regulace. To vedle sebe nemůže dlouhodobě fungovat. Buď všechno, nebo nic…..