Při cestování mezi Pelhřimovem a Humpolcem nemluvte za jízdy s řidičem.
Jednak se musíte pekelně soustředit, navíc hrozí,
že si při tom překousnete jazyk. Tak zní závěr z nejčerstvějšího testu
Deníku, při němž jsme zkoumali stav nejvytíženější dopravní tepny
okresu. Vzhledem k tomu, že ji v obou směrech poctivě lemují výstražné značky se všeříkajícími dvěma hrby, klidně by se jí nechalo přezdívat Velbloudí stezka.
Zkouška tlumičů
A nikoli neprávem. Vlastně se jednalo o dva testy najednou. Služební
fabie podstoupila šestatřicetikilometrovou ostrou zkoušku tlumičů.
Obstála. Otázkou zůstává, jak by její podvozek vypadal po roce
každodenní jízdy po této silnici. Ta se totiž pomalu, ale jistě rozpadá.
Dobrý úmysl spočítat všechny výtluky vzdáváme už na pátém kilometru.
To proto, že u Kojčic se pomalu vytrácí asfalt. Jak jenom bude tento
úsek vypadat o další dva měsíce později? „Bude to tragédie jako všude
jinde, kde není vysloveně nově udělaná silnice,“ zhodnotil na
odpočívadle u Velkého Rybníka vyhlídky motoristů František Novák
z Humpolce.
Další krajně kostrbaté místo
na sebe nenechá dlouho čekat. Šplháme do záhorského kopce, který by se
mohl stát ukázkovým místem, co všechno se může se silnicí stát. Výtluky
mělké i hluboké, plošné, vydrolené mapy, příčné pukliny, popraskané
spáry. A v pomalejším stoupacím pruhu samozřejmě vytlačené koleje jako
pro pendolino. Ty nejhlubší jámy jsou alespoň nouzově vyspravené,
záplaty se ale pomalu poroučí. O mnoho veseleji není ani v opačném
směru, spíše naopak.
Úskalí této silnice navíc spočívá v tom, že některým výmolům se
mnohdy nelze vyhnout. V jednom kuse kličkovat na dálničním přivaděči, po
němž projede až deset tisíc aut denně, není ten nejbezpečnější nápad.
Podvozek aut dostává pořádně zabrat. „To nejmenší, co se může stát,
je rozhozená geometrie kol. Ta v současnosti nemine snad žádné auto.
Hodně trpí i tlumiče, ramena, čepy. Pokud ale řidič najede do opravdu
hluboké díry, může přijít i o kolo,“ vyjmenoval rizika servisní technik
pelhřimovského škodováckého servisu společnosti Auto Racek Leoš Kotoun.
Zjara už se to podaří
Důvod, proč humpolecká silnice dnes vypadá tak, jak vypadá, přitom
nespočívá výhradně v její nesporné přetíženosti dopravou, těžké kamiony
nevyjímaje. Její velkou opravu plánují na Ředitelství silnic a dálnic
(ŘSD) už hezkých pár let, za tu dobu ale cestáři zvládli jediný,
přibližně kilometrový úsek u Velkého Rybníka plus tamní můstek. V létě
to přitom vypadalo, že celková oprava doopravdy začne.
Bezprostředně před podpisem smlouvy o dílo s dodavatelem dorazil z
ministerstva dopravy příkaz veškeré nezahájené opravy z úsporných důvodů
odložit. Záměr opět skončil v šuplíku.
Jak ale zdůraznila mluvčí ŘSD Martina Vápeníková, zjara už dotyčná
silnice skutečně přijde na řadu. „Tento úsek je zařazený v plánu oprav,
naše jihlavské středisko jej označilo za prioritu,“ sdělila Vápeníková,
podle níž se tam počítá se souvislou obnovou sahající až k podloží.
Spousta dalších silnic si bude muset vystačit s dílčími obnovami
povrchu. Pro příklad netřeba chodit daleko. Hlavní tah číslo I/34 se
navlas stejně jako u Kojčic rozpadá i na pelhřimovském průtahu, v
Myslotínské ulici. „Když jsme nasčítali všechny požadované opravy v celé
republice, jenom ke konci roku to dělalo devět miliard korun. Tolik peněz určitě nedostaneme,“ dodala mluvčí ŘSD Vápeníková.
Znáte hůř provedená díla než české silnice? Stačí se podívat v Humpolci na novou silnici v Cípku nad zimním stadionem. Už po prvním roce byla okolo kanálů zvlněná jak polní cesta a na dvou místech příčně prasklá po celé šíři. Opravu město od zhotovitele samozřejmě nežádalo. Takhle se chová dobrý hospodář?
Taková situace je po celé CR. D1 je to samé okolo 40-50 km je lepší jet pomalu a v odstavném ruhu