Přinášíme jeden tip na výlet. Pro Humpoláky bude zajímavý – jeďte do Humpolce.
Na příjezdu jsme zastavili a vyšli si kousek pěšky na rozhlednu. Je odsud pěkný výhled na celý Humpolec a na zříceninu hradu nad ním ………..
…. počkat. Komu ten popis a výhled nesedí, tak se nemýlí. Humpolec je opravdu jen těch pár chalup uprostřed zeleně a zřícenina opravdu má dvě věže. Znalci profil poznají, pro ostatní – je to Kašperk. Nejvýše položený královský hrad. Na Šumavě.
Ano, pozvánka je do osady Humpolec u Sušice, ležící mimo hlavní trasy a částečně i mimo civilizaci. V obci doteď není zavedena elektřina a příjezdová cesta je jediná – kamenitá a dešti vymletá. Jedním slovem nádhera – pro všechny milovníky Šumavy, divočiny a toulání mimo běžné trasy.
Do Humpolce jsme se dostali díky shodě názvů. Kdysi jsem prohodil pár slov s člověkem ze Šumavy. Slovo dalo slovo, odkud jste a hele: oba z Humpolce. Samozřejmě jsme probrali kdeco a mimo jiné i dávný slib kohosi z Humpolce (snad pana starosty Kučery), že jim tam na tu Šumavu tedy pošleme pár vyřazených cedulí se začátkem a koncem města, když vlastní nemají. A pán si posteskl, že zůstalo jen u slibu.
Coby Humpolák i humpolák jsem nezůstal netečný. Sliby se mají plnit. Dotazoval jsem se tu i onde, na radnici, na technických, ale o slibu nějakých vyřazených značek nikdo nic nevěděl. Zkusil jsem je tedy získat, ale narazil jsem na nezájem a nikde, ani u nového starosty (ahoj Karle) jsem nepochodil. Ještě že žijeme v kapitalismu – a za peníze v Praze dům.
Dvě krásné a zbrusu nové dopravní značky IP41 (a,b) se tedy vydaly na cestu z Humpolce do Humpolce ve slunečnou sobotu 21. září.
Samotný výlet do Humpolce není ani na 20 minut, Humpolec je 8 stojících chalup, kaplička a kašna. Místo má zajímavou historii, ale pro turistu je to spíše zastávka, byť pro turistu z Humpolce (na Vysočině) zastávka zajímavá. Nicméně – v nejbližším okolí je rozhledna Na Sedle a hrad Kašperk a v širším okolí je Šumava se všemi svými krásami.
V Humpolci je možnost ubytování – a pan Vaněk, majitel usedlosti č.p. 9 a 10 byl i naším hostitelem. Byli jsme předem domluveni na setkání odpoledne u pece na pizzu (byla výborná). Během pečení jsme si povídali o historii místa, o tom, co se nedočtete na internetu, o vzpomínkách které získal od původních obyvatel Humpolce. Dnes jsou v osadě jen pováleční usedlíci, právě v č.p. 10 žila poslední původní obyvatelka osady a v roce 1991 nemovitost právě panu Vaňkovi prodala.
Takže poděkování do Humpolce na Šumavě za pohoštění a ještě ty cedule:
P.S: kvalita fotek nevalná, jsou to mobilovky.
Tak přidávám ještě jednu, třeba Vás naláká na výlet spíš než celý Humpolec 😉
Haha! Super počin. 😎
O tomto Humpolci vyšla i kniha, z pera Mgr. Jiřího Prunera, jednoho ze sezónních obyvatel. Popisuje historii zejména s důrazem na kapli a její novodobou renovaci a vysvěcení. Co se týká značek, návštěva, při které měly být slíbeny, proběhla dle místních v natolik přátelském duchu, že si to možná pan Kučera prostě jen nezapamatoval.
Jinými slovy, ožral se tam pod obraz
Jako spravny Humpolak 😉
Jóóóó, v tomhle Humpolci jsem se byl podívat někdy tak cca před 12 lety. Dodnes si pamatuju na tu strastiplnou cestu do vesnice. Autíčko tehdy hodně trpělo. Někde ještě mám fotky. Pamatuji si, že tam byla jedna fotka s dřevěnou cedulkou Humpolec a šipkou. Chtěl jsem tehdy jako recesy tohle fotku dát na Humpoláka jako soutěž, kde u Humpolce tohle je. Ale bohužel k tomu nikdy nedošlo. 🙂