V dnešním pokračování našeho seriálu o zajímavých místech na Vysočině se podíváme k přehradě u obce Vír nedaleko Bystřice nad Pernštejnem. Na světě je opravdu málo míst, kde můžete během 13 km navštívit tři samostatné zříceniny. Tohle je jedno z nich. Navíc budete mít možnost shlédnout převážnou část Vysočiny jako na dlani z přenádherných vyhlídek.
Výchozím bodem je obec Vír, kde se od rozcestí Vír vydáme po žluté směr Hrdá Ves 0,5 km, Zubštejn zřícenina 4 km.
Vycházíme z obce Vír
Zprvu půjdeme po silnici až žlutá odbočí vlevo a následně zahájíme prudké stoupání až přijdeme k místu, kde by se měl nacházet rozcestník, který odděluje žlutou značku (ta vede rovně do obce Vír) od modré, po které jdeme ke zřícenině Aueršperk. Jsou odtud i krásné výhledy na okolí a vodní nádrž Vír I.
Výhled na vodní nádrž Vír
Rozcestník k Aušperku. Zde zahneme na modrou.
Modrá značka zde zatáčí vpravo a vede poněkud nestandartně napříč polem směrem k okraji lesíku, za nímž se spojuje se zleva jdoucí polní cestou a asi po 50 m metrech ji křižuje jiná polní cesta, přes kterou pokračujeme směrem k malé dřevěné budce u lesa a dále k lesu, do něhož pak vlevo z cesty zabočíme. Lesem prudce klesáme do maličkého údolí, jímž protéká říčka Bystřice a za ní už vystoupáme ke zbytkům staré zříceniny. U zříceniny se konečně nachází první rozcestí Aueršperk v celém tomto úseku.
Přechod přes říčku Bystřici
Pozor celý tento úsek po modré je velice špatně značený a lze zde snadno zabloudit!!! My jsme zde bloudili několikrát. Na mnoha místech značka není vidět a není jasné kudy jít. Na jednom místě nás dokonce značka posílala dvěma rozdílnými směry, Takže si tu opravdu dávejte pozor. Značení zde by opravdu potřebovalo poněkud obnovit a více zprůhlednit.
Zřícenina hradu Aušperk
Pozůstatky středověkového hradu Aušperk stojí na táhlém horském hřebenu obtékaném říčkou Bystřičkou. Založili ho pravděpodobně Pernštejnové, pod jejichž správu ve 13. století území patřilo. Na listině z roku 1325 je hrad zmíněn v predikátu Jimrama z Pernštejna, který používal také přídomku z Aueršperka. Hrad, podobně jako blízké městečko, se pravděpodobně původně jmenoval podle říčky. K přejmenování hradu zřejmě došlo při prosazování rodové erbovní legendy (něm. Auer, Auerochs = zubr). Roku 1403 je však hrad uváděn již jako pustý. Přes pokročilý rozpad zdiva je patrné původní rozložení hradu.
Jeden z dalších mnoha výhledů
Abychom se vrátili na plánovaný okruh, musíme se vrátit náročnějším výstupem zpět k místu, kde se modrá oddělovala od žluté značky a jít pak po žluté do Pivonic. Za obcí se odbočí vlevo nahoru a po 0,5 km hodně náročného stoupání přijdeme k monumentální zřícenině hradu Zubštejn.
Zřícenina hradu Zubštejn
Hrad byl vystavěn ve 13. století — připomíná se v r. 1214 — jako strategická ochrana obchodní cesty vedoucí podél řeky Svratky z Brna na Poličku. Dříve se jmenoval Kámen, později Zubrštejn, protože patřil Pernštejnům, kteří měli zubra ve svém znaku. Zubrštejn bylo později zkráceno na Zubštejn. V r. 1348 se připomíná jako pustý. Byl však znovu obnoven jako zeměpanský majetek, jímž zůstal až do první poloviny 15. století. V té době jej markrabě Albrecht postoupil Janu z Pernštejna. Tím ztratil hrad svou funkci, chátral a v druhé polovině 15. století byl pustý. Dodnes z něho zůstaly zříceniny, které jsou svědectvím jeho někdejší mohutnosti. Jedná se o velikou, velice krásnou zříceninu, z niž se nám naskýtá přenádherný výhled do širokého dalekého okolí, který opravdu stál za námahu a předcházející vysilující výstup. Odměna je sladká a nohy vás hnedka přestanou bolet. Jen škoda, že nemám lepší foťák, abych vám tu nádhernou vyhlídku více přiblížil.
Hrad Zubštejn a zubštejnské vyhlídky
V bezprostřední blízkosti zříceniny se nachází mohyla, ohniště a srub. Vyplatí se prozkoumat i okolní skály na pravé stráně, odkud se naskýtají další skvělé výhledy po okolí.
Mohyla, srub a vyhlídka z jedné skál v okolí Zubštejna
Ze Zubštejna jdeme po červené směr Vír 5,5 km. Je to prakticky stále klesání, kde se nám opět naskýtají další krásné výhledy na okolí. V jednom místě vydíme také přehradu Vír II.
Vyhlídka na přehradu Vír II
Nakonec přijdeme k rozcestníku bez označení, odkud je to do Víru 2,5 km. Od něj pak půjdeme po značce značící zříceninu ještě kousek vpravo. Potom po relativně namáhavějším stoupání se dostaneme ke zřícenině Pyšolec. Stojí na skalním výčnělku nad obcí Vír a je méně zachovalá než zřícenina Zubštejn. Rozsáhlý strážní hrad Pyšolec byl pravděpodobně založen na přelomu 13.
a 14. století, poprvé je zmiňován roku 1350 a to již byl hrad poškozený. V roce 1359 dochází k obnově hradu, ale za česko-uherských válek v druhé polovině 15. století byl znovu poškozen. Roku 1464 se o něm hovoří už jako o zbořeném. Zachovala se zbytky věže, paláce a budovy nad parkánem se dvěma pilíři. V předhradí jsou patrné zbytky příkopů a valů. Pozoruhodná je poměrně dobře zachovalá polovina věže a pak několik zbytků hradní zdi a základové nebo obvodové zdivo.
Seznamujeme se s místními obyvateli
Zde si dejte také opravdu pozor. Rozcestník bez označení se dá totiž snadno přehlédnout. Nám se to povedlo, minuli jsme ho a tak nám unikla i zřícenina Pyšolec. Mohutný buk, který má u rozcestníku být a o kterém se zmiňují průvodci zde již zřejmě nestojí. Takže raději pořádně koukejte a buďte ostražití, aby jste neznačený rozcestník nepřešli.
A jsme zpět v obci Vír. Most přes řeku Svratku.
Pak už nás čeká pouze prudký sestup dolů do obce Vír, kde náš výlet skončí.
Kráva s telátkem v obci Vír
Celková délka: 13,5 km
Náročnost: středně náročná trasa s třemi obtížnějšími stoupáními
Kontakt:
Městské informační centrum při Městské knihovně
Masarykovo náměstí 9, 593 01 Bystřice nad Pernštejnem
tel. 566 552 376, fax: 566 551 590
e-mail: info@bystricenp.cz
www.bystricenp.cz
Mapa trasy:
Další tipy v okolí:
Rozhledna Karasín
Rozhledna s restaurací je novou přirozenou dominantou okolí Bystřice nad Pernštejnem. Slavnostně byla otevřena v červenci 2002 jako jedna z mála pouze pro potřeby turistů. Její stavbou byla zahájena výstavba sportovně rehabilitačního areálu v obci Karasín, jehož součástí je lyžařský vlek (450 m) a v budoucnu by měl být ještě rozšířen o golfové hřiště a koupaliště. Je postavena v nadmořské výšce 704 m n. m. a je řešena jako jednopodlažní cihlový objekt s čtvercovou věží výšky 30 metrů. Celý objekt je navržen jako bezbariérový, takže umožní vstup i tělesně postiženým návštěvníkům. U tohoto zařízení se předpokládá celoroční provoz. K rozhledně směřují turistické stezky, ale dá se sem dojet i autem.
Vyhlídka Klubačice nad Vírem
Jedná se o krátkou vycházkou celkové délce cca 2.5 km. Vzhledem k převýšení a terénu však počítejte minimálně s hodinou času – spíš více vzhledem k zastávkám. Vhodná je pevnější obuv. Cestu však zvládne bez každý zdravý člověk i malé děti. Výlet nás dovede z Víru na vyhlídku Klubačice a dál na hráz Vírské přehrady. I když vyhlídka Klubačice byla poprvé zpřístupněna a upravena v
již v roce 1911 zůstávala v posledních letech návštěvníkům Víru utajena a dodnes není zanesena v turistické mapě. Východiskem výletu je turistický rozcestník a mapa, umístěný v obci po pravé
straně před mostem přes řeku Svratku (ve směru od Bystřice nad Pernštejnem). Od rozcestníku je již vlevo přes řeku vidět vrchol vyhlídky. K němu se vydáte po červené značce přes zmíněný most. Těsně za ním na křižovatce je tabule, která upozorňuje na vyhlídku a seznamuje s rezervací Vírská skalka. Na tabuli je také šipka, bohužel tak nešťastně umístěná, že vás nasměruje na cestu do louky směrem k osamělému domu ve svahu – tudy cesta nevede! Pokračujte dál po červené turistické značce až k prvnímu domu po levé straně silnice. Před domem je v mezi sklípek a mezi domem a sklípkem stoupá vozová cesta. Na sklípku také najdete první trojúhelníkovou značku. Cesta poměrně strmě stoupá do lesa a pak začne traverzovat lesem nad masív Vírské skalky. Stezka je místy dosti strmá a úzká. Značená je však již dobře.
Výstup na vyhlídku trvá asi 30 minut až tři čtvrtě hodiny dle kondice.
Závěrečný krátký skalní hřeben vás pak dovede k zábradlí a před vámi se otevře krásný výhled do údolí. Vyhlídka je nejvyšším bodem skalního pásu Vírská skalka. Ve skutečnosti se jedná o mohutný skalní masiv téměř půl kilometru dlouhý a sto metrů vysoký. Vírská skalka je posledním skaliskem která lemují hluboké údolí Svratky mezi Dalečínem a Vírem. Údolí je dnes zatopené vodami Vírské přehrady a tak jen Vírská skalka s vrcholem Klubačice nám dává představu o jeho mohutnosti. Vírská skalka je přírodní rezervací na jejíž svazích rostou chráněné druhy rostlin. Vaší pozornosti zřejmě také neujdou skalnaté žlaby vyplněné sutí, které místu dávají horský ráz.
Vrátit se zpět do Víru je možno stejnou cestou. My se však vydáme dál ve směru výstupu. Cesta traverzuje svahy k Vírské přehradě a není již značená turistickou značkou. Na stromech však najdete místní značení a cesta je jasná. Mezi stromy tak budete moci obdivovat hráz Vírské přehrady v nedradičním pohledu ze předu a ze shora. Po necelém kilometru vystoupíte z lesa na levé straně koruny hráze přehrady. Přejdete přes hráz a vydáte se po silnici dolů do Víru. V první serpentině silnice se napojíte na červenou turistickou značku, která vás dovede zpět k mapě a rozcestníku ve Víru.
Přehradní nádrž Vír I. byla dána do provozu v roce 1958. Její vzdutí měří kolem 10km a začíná nedaleko pod Dalečínem. Stálé nadržení nádrže představuje 3.800 mil m3 vody při nadmořské výšce hladiny 422m n.m. Maximální hladina je 469 m n.m. Celková zatopená plocha 223,6 ha. Koruna hráze je v nadmořské výšce 470,94 m n.m.. Hráz je dlouhá 390 m šířka koruny 9 m. Výška nade dnem 66,2m. V zaplaveném údolí ležela obec Chudobín, která je dnes na dně přehrady. Součástí přehradní hráze je elektrárna s výkonem 2×6,0 MW. Elektrárnu pohání dvě Francisovy turbíny se spádem 18 – 65 m.
Vodní nádrž Vír
Děkuji Myšce za poskytnutí mnoha zajímavých a důležitých informací.
Článek je původně z roku 2005.
