Tip na výlet: Polecká nádrž a Žďárecké jezírko

V dnešním výletě po Šumavě se naopak podíváme na naprosto opuštěné místo, kde sotva narazíte na turistu, či jinou lidskou duši. Přesto má toto místo naprosto neopakovatené kouzlo. Tím místem je Polecká nádrž. Představte si prostě Chalupskou slať nebo Plešné jezírko, tu krásu kolem, akorát nikde žádné davy turistů a řev, a jenom ticho a pohoda. Dokonce se zde můžete i vykoupat bez hrozby jakéhokoliv postihu. Paráda, a kdyby z lesa vystrčil hlavu los, tak je idilka a dojem Aljašky dokonalý. Odsud se již vydáme k poněkud známějímu Žďáreckému jezírku. Také krásnému. Toto jezírko kdysi patřilo pouze vojákům pohraniční stráže, kteří měli nedaleko žďáreckou jednotku. Naštěstí dnes se sem může vydat již každý.

Polka (Elendbachl, Grosselend, používán i nazev Elend = bída ). Ves založena v roce 1745 Schwarzenberky ležela nedaleko soutoku Poleckého potoka s Teplou Vltavou. Byla součástí tehdy tvořené sítě podobných osad, jejichž obyvatelé zpracovávali dřevo z lesů, které pak bylo dopravováno po vodních tocích, často za pomoci umělých vodních nádržek. Český název vznikl v roce 1921 podle situování potoka – tvořil rozhraní vimperského panství a dělil jej na půlku či polku. Na hornim toku potoka byla postavena roku 1839 umělá vodni nádrž a potok byl upraven k plaveni palivoveho dřeva.

Nyní je součástí rybářského revíru a je situována do krasného prostředí šumavské přírody. Její krásná, zlatohnědá rašelinná voda má v sobě kouzlo tajemna a v parném dni přímo zve – vlez do mně. Pokaždé, když sem zavitám jsem okouzlen. Posadit se zde a nechat myšlenky volně plynout a zaposlouchat se do ticha. Do vody u přepadu vedou dřevěné schůdky a když dosáhnete až toho spodniho, hladina sahá až po bradu, citite, jak vás zespodu ovívají ledové proudy bystrých potůčků, které se sem stahují z okolních hor a lesů.

Polecká nádrž je dostupná po lesní cestě, na kterou odbočítě z cyklostezky č. 1038 a po cca 600m jste na místě. Po dalším
přibližně kilometru se cyklotrasa stáčí doleva přes Polecký potok, my
však pokračujeme rovně po neznačené, velmi příjemné lesní cestě k
jezírku, ke kterému přicházíme asi po 500 metrech. Chci zdůraznit, že se nachazíte na územi NP Šumava v II. pásmu ochrany přírody, je zde tedy možný volný pohyb. Přesto připomínám, pokud se sem vydáte, využijte POUZE uvedené přístupové cesty.

Když se vyžulíme a dostatečně pokocháme okolní nádhernou přírodou, vydáme se neznačenou cestou mezi Poleckou nádrží a Žďáreckým jezírkem. Cestou můžeme sledovat přirozenou obnovu lesa po napadení kůrovcem, aniž by byly použity pily a sekery. Jendá se o velmi zajímavý úsek, který tak moc kontrastuje s polomy z míst, kde se národní park rozhodl jít cestou pílení a plošného kácení. Je zde krásně vidět, že les se o sebe umí postarat sám, a z mého pohledu se jedná o mnohem lepší cestu jak se z kůrovcem poprat. Navíc cestou můžeme opět vidět průseky a pozůstatky železné openy, místa kudy vedly signální stěny. A jako veliké plus můžeme brát hřiby, které cestou nasbíráme, jelikož na tuto cestu a její okolí opravdu jen těžko přijde lidské stvoření, a hřiby zde na nás vykukují z každého rohu. A nasbírat si bohatě můžeme i na borůvkový koláč.

Žďárecké jezírko bylo vybudováno na potoce Častá. Velice
pohodlně je přístupné také z Knížecích Plání. Můžete však – stejně jako my –
zvolit neznačenou lesní cestu (1,5km) přímo od Poleckého jezírka. Tato
cesta je však vhodná pouze pro pěší návštěvníky. Jinak však je cesta opravdu vhodná pro všechny, včetně přátel na invalidních vozíčcích a malé caparty v kočárku.

Žďárecké jezírko není o nic méně krásnější než to Polecké. Bohužel, vzhledem k jeho popularitě je tu o sezóně a o víkendech mnohem více rušněji než u Poleckého, takže koupání zde a užití si chvile klidu uprostřed šumavské divočiny je zde mnohem složitější úkon. Od Žďáreckého jezírka se ještě můžeme vydat na nedaleký Žďárek, kde kdysi stávaly kasárna pohraniční stráže, z nichž do dneška se bohužel nic nezachovalo a zůstaly zde jen zbytky příjezdových cest a podezdívek kasárních budov. Pokud se k Žďáreckému jezírku vypravíte v příhodnou dobu, můžete jako my v okolí skliditt pořádnou brusinkovou a houbouvou úrodu.

No a tím je náš výlet u konce. Myslím si že na jeden den toho bylo akorát dost. Můžeme se vrátit stejnou cestou do výchozáho bodu na Polce, anebo se vydat turisticky značenou cestou do Borových Lad, odkud nás místní autobusová doprava doveze zpět na do Kvildy.

Fotogalerie:
Klikněte na obrázek pro zvětšení

Vše co dnes zbylo po původní obci Polka	A kudy sakra teď?
Na cestě k Polecké nádrži	Krása Poleckého jezírka
To byla koupačka!	Kde je ten los?
Na cestě mezi Poleckým a Žďáreckým jezírkem	Výsek po bývale signálce – železné oponě
Žďárecké jezírko	Brusinková úroda v okolí Žďáreckého jezírka