Tento výlet nás zavede z historického městečka Mohelno do hlubokého údolí řeky Jihlavy, které nás dovede přes dvě fascinující skalní vyhlídky až k mohutné zřícenině hradu Templštejn. Cestou zpět půjdeme poetickou krajinou přírodní rezervace Biskoupský kopec. Budete si tu připadat jak někde za velkou louží a z vlastní zkušenosti mohu říct, že místní kaňón a lesy si pranic nezadají s těmi v Grand kaňonu vychodu v Pennsylvánii. Takže rozhodně nezapomenout fotoaparát a hlavně dalekohled. Podstatnou část výletu se budeme pohybovat v Přírodním parku Střední Pojihlaví, který v sobě zahrnuje 5 zvláště chráněných území – přírodní rezervaci Biskoupský kopec, Mohelničku, Nad Řekami, Biskoupskou hadcovou step a přírodní park Kozének. Řadu z nich navštívíme.

Výchozím bodem naší trasy je obec Mohelno. Než se vydáme na trasu, tak si v obci můžeme prohlédnout
původně románský, později goticky přestavěný kostel Všech Svatých. Z obce se pak vydáme po modré turistické značce směr „Mohelenský mlýn“ 2 km. Od
rozcestníku vystoupáme po silničce nahoru nad Mohelno a po chvíli
sejdeme prudce dolů na dno údolí řeky Jihlavy. Cestou můžeme ve skále prozkoumat i poměrně velkou a zajímavou jeskyni. U řeky Jihlavy najdeme i rozcestí Mohelenský mlýn s poněkud novějším avšak ani trochu romantickým mlýnem, od kterého budeme pokračovat po červené směr „Na Babách“ 3,5 km.
Prvních 0,5 km jdeme po břehu Jihlavy hodně divokou cestou plnou kopřiv, takže doporučuji na tento úsek delší kalhoty. My šli jenom v šortkách a nohy jsme měli samý pupenec. Cestička nás zavede přes silnici až do veřejného tábořiště u řeky. Tábořištěm projdeme a u jeho konce značka prudce odbočuje vlevo a stoupáme
do prudkého svahu nad řekou. Až přijdeme k chatové osadě, kde se
napojíme na zpevněnou cestu, která nás zavede zpět k řece.
Opět jdeme kolem řeky
a cestou míjíme rekreační středisko, splav, různé trampské chaty a později začneme stoupat
borovicovým a dubovým hájem. Zde si neustále musíme hlídat červenou značku,
abychom někde neminuli. Řeka se nám ztratí a až vystoupáme nahoru mezi
pole, musíme hned asi po 50 m odbočit se značkou vpravo z polní cesty,
po které jdeme, na jinou lesní pěšinu, která nás po chvilce chůze v
lese přivede k rozcestí Na Babách. 100 m od něj se nachází opravdu fascinující vyhlídka.
Nacházíme se v přírodní rezervaci Velká skála, která zde byla zřízena k
ochraně zbytků reliktních borů a teplomilných doubrav. Řeka Jihlava zde
vytváří až 140 m hluboké údolí s množstvím skalních stěn a skalních
věží, které budeme mít z vyhlídky jako na dlani. Pak pokračujeme dál
směr „Skály rozcestí“ 3 km a „Pod Templštejnem“ 4 km. Asi po
1,5 km chůze se dostaneme na další vyhlídku Velká skála, která rovněž
stojí za zastavení.
Při troše pozornosti a za použití dalekohledu vlevo můžete mezi lesy již uvidět špičky zdiva zříceniny Templštejn kam máme namířeno. Odsud ze skály se to zdá pěkně daleko, ve skutečnosti nás ale od Templštejnu dělí pouze 1,5 kilometru chůze. Od rozcestníku Skály pokračujeme směrem „Pod Templštýnem“ 1 km.
Scházíme po červené prudce dolů podél skal a suti až k Jihlavě, kterou
přejdeme po mostě na druhou stranu. Tam se nachází příjemné občerstvení Pod skálou a rozcestí Pod Templštejnem.
Po případném občerstvení se vydáme 0,5 km po žluté ke zřícenině hradu
Templštejn. Čeká nás velmi prudké stoupání až na vrchol Vrabčího
kopce, kde se hrad nachází.

Zřícenina Templštejn
je velmi rozlehlá a takřka kompletně prorostlá zelení, ve které se
ukrývají zbytky hradeb a budov. Důkladná prohlídka si vezme asi hodinu
času.Tento hrad byl postaven řádem templářů a je doložen už k roku
1298. Zanikl pravděpodobně po požáru ve 2. pol. 15. stol. Hrad musel být opravdu rozsáhlý a tak je co zkoumat. Nejkrásnější vyhlídka je pak z jeho jižní věže, odkud máte celou zříceninu jako na dlani, vydíte krásně kaňón Jihlavy a na východ se nám rozevře rozsáhlá vyhlídka do kraje. Na věž se ale musí vylézt asi po třímetrové po zdi. Výstupy jsou ale hluboké a dobře usazený, takže vylézt na ní není nikterak nebezpečné. Jinak je hrad docela hodně zarostlý, naštěstí se ale celý jeho areál dá prolézt po vyšlapaných cestičkách a po zbytkách zdiva.

Po prohlídce hradu se vracíme zpátky po stejné
cestě k rozcestí „Pod Templštejnem“.
Kdo má ještě čas a sílu, může si zajít navíc tam a zpět 2 km k Pustému mlýnu a pokochat se malebnými zákruty Jihlavy v úzce sevřeném kaňonovitém údolí.
Pak se vydáme po žluté směr „Biskoupský kopec“ 2,5 km. Prudkým stoupáním mineme nám už známý rozcestník Skály a pokračujeme dále po žluté dalším prudkým stoupáním, až se dostaneme na louky v okolí Biskoupského kopce.
Pak už jen mírným stoupáním po loukách přejdeme jeho neoznačený vrchol (397 m vysoko – nejvyšší bod naší trasy), až po žluté dojdeme k turistickému rozcestníku Biskupský kopec.

Teď začne trochu toho navigátorského dobrodružství. Od vrcholu velice mírně klesáme prozatím ještě po žluté, až se
značka napojí na výraznější polní cestu. Žlutá vede dále po cestě mírně vpravo, my se ale vydáme směrem vlevo
(tj. opačně než značka). Dále již pokračujeme 3 km bez
značení. Musíte tu být hodně opatrní a dávat si pozor. My jsme tu hodně bloudili, než jsme našli správnou cestu. Polní cesta nás povede přes louku k blízkému
lesíku, kde je křižovatka lesních cest. Naše cesta pokračuje rovně po
hranici lesa. My se ale vydáme po cestě úplně vpravo, která vede přímo do smíšeného lesa. Cesta nás provede
lesem na další louky v závěru lemované ovocnými stromy. Z cesty je možné vidět na druhé straně cestu, kterou jsme přišli i k Biskupskému kopci. V době kdy jsme zde šli my, tento víkend, se dalo orientovat a jít podle žlutých šipek, které zde při některých ze svých her na stromy zřejmně vyznačil žlutou barvou některý z místních dětských táborů. Značení zřejmně ještě hodně dlouho vydrží. Dále již půjdeme
po zpevněné cestě lesem, až přijdeme na začátek obce Lhánice. Zbývají poslední 2 km, jdeme po nefrekventované silnici z Lhánic do Mohelna, kde náš výlet začal a také končí. Za Lhánicemi musíme uhnout na vedlejší silnici doleva, nechoďte rovně. Pokud se bojíte, že by jste náhodou netrefili, můžete od Biskupského kopce pokračovat normálně po žluté do Senohrad a dále k Senohradskému Mlýnu, kde se můžete napojit ze žluté na modrou, která vás také dovede zpět do Mohelna. Celý výlet si tak ale podstatně prodloužíte.

Jedná se o opravdu velice krásný výlet, i když o malinko náročnější. Jediným múnusem jsou věže jaderné elektrárny Dukovany, které nás provázejí skoro celým výletem a po většinu cesty hyzdí okolní nádhernou přírodu. I když na těch nekjrásnějších místech naštěstí vidět nejsou.

Délka celkem: 15,5 km (bez bloudění:)))
Náročnost: středně náročná trasa s několika prudkými stoupáními a klesáními

Informační a turistické centrum

Karlovo náměstí 53, 674 01 Třebíč

tel: +420 568 847 070, fax: +420 568 840 459

e-mail: info@kviztrebic.cz

www.kviztrebic.cz

Informační centrum

Nám. 8. května 2, 675 55 Hrotovice

tel: +420 568 860 057

e-mail: icentrum@hrotovice.cz

www.hrotovice.cz

KONTAKT:
http://www.namestsko.cz/mohelno/index.html
Mohelno

Fotogalerie z celého výletu jsou zde

Mapa trasy:

Jak již naznačuje jméno, vystavěl hrad Templštejn na skále nad řekou
Jihlavkou řád templářů a učinil z něho sídlo své komendy; stalo se tak
na konci 13. století, hrad je doložen už k roku
1298. Z této doby pochází jádro hradu, vymezené
mohutnou plášťovou zdí, která má půdorys kruhové výseče. Její hrot,
obrácený k přístupové cestě, zpevňuje velký pilíř. Uvnitř areálu jsou
patrné trosky palácové budovy. Neobvyklá stavební podoba hradu je
kladena do souvislosti s anglickou architekturou. Nedlouho poté, co
bylo dokončeno jádro hradu, začala asi stavba částečně zdvojeného
hradebního pásu, který obepjal ze všech stran starší jádro. O templářském řádu, založeném v r. 1119, je na Moravě první zmínka v
listině rakouského vévody Fridricha II. z 23. led na 1243. V ní se
hovoří o templářském komturovi pro Moravu Fridrichovi. Z dvou řádových
komend, známých na Moravě, byla nepochybně starší řádová komenda v
Čejkovicích, o které máme zprávu z r. 1248. O druhé komendě, v
nedalekých Jamolicích, kde templáři postavili kostel a obsazovali i faru, je
bezpečná zpráva až z r. 1279.

Teprve
koncem 13. století začali templáři budovat mimo Jamolice hrad
Templštejn, na nějž pak komendu přenesli. Prvá zpráva o templštejnské
komendě pochází z r. 1281, kdy se uvádí jako sídlo komtura Dětřicha;
poslední zprávy sahají do prvních let 14. století (1301, 1303).
Jamolická, respektive templštejnská komenda vlastnila Jamolice, později
též hrad Templštejn, Dobřínsko, Petrovice, Popice a dočasně, do r.
1290, též dva lány a dvůr ve Svatoslavi na Třebíčsku, které tehdy
komtur Žibřid prodal opatu třebíčského benediktinského kláštera Janovi.
Komenda vykonávala patronátní právo nad farními kostely v Horních
Dubňanech, Dobřínsku a v Jamolicích a nad filiálními kostely v
Dukovanech a v později zaniklých Bohuslavicích u Templštejna. Po
upálení význačných představitelů templářů v r. 1310 a po zrušení řádu
na církevním koncilu ve Vienne skončilo působení templářů na
Templštejně. V r. 1318 získal hrad Bertold Pirkner z Pirknštejna; hrad
zůstal v držení jeho synů, kteří se jako majitelé připomínají v r.
1349. Okolo poloviny 14. století náležel pánům z Lipé. V r. 1397 byl v
zeměpanském držení a jeho purkrabím byl Markvart z Pechtic. V r. 1410
byl opět jeho majitelem rod z Lipé.

K strategické ochraně hradu byla vybudována v polovině 15. století
štítová zeď. Měla chránit hrad především před přímým účinkem
dělostřelby. Zeď však nebyla dokončena, a proto své poslání nesplnila;
přesto zůstala dokladem typické ochrany hradu v 15. století. Pány z
Lipé vystřídali na čas v držení hradu Osovští z Doubravice, ale později
jej získali zpět. Poslední z nich, Pertold Bohobud z Lipé, se účastnil
stavovského povstání proti císaři Ferdinandu v 1. 1618 — 1620, a proto
mu bylo zboží odňato. V r. 1623 je spolu s Moravským Krumlovem koupil
kníže Gundakar z Lichtenštejna.

Hrad
Templštejn nebyl nikdy dobyt, avšak zanikl zřejmě po velkém požáru,
který můžeme datovat jedině do první poloviny 16. století. Usuzujeme
tak z ohořelých částí stavby, trámů, veřejí a kovových předmětů.
Objevily se zřejmě i pokusy o jeho záchranu, jak o tom svědčí nalezené
kameny s letopočtem 1552. Dnes je Templštejn pouze zříceninou se zbytky
příkopů, hradebních zdí, gotické kaple a rozsáhlých valů, přesto si
však zachoval svou specilickou tvářnost.

(Zdroj: www.hrady.cz)