Město Humpolec uzavřelo od 1.1.2010 smlouvu o užívání tolerančního kostela s vlastníkem – Farním sborem českobratrské církve evangelické v Humpolci. Díky této smlouvě zde bude možné následně konat koncerty komorní vážné hudby, pěvecké koncerty, výstavy, popř. další kulturní akce. Cti zahájení kulturních představení v tomto náboženském stánku se dostalo pěveckému sboru Čech a Lech. Dne 11.září 2010 v 16 hod. zde soubor vystoupí se svým Géniem loci.
Pro připomenutí uveďme něco málo z historie: Císař Josef II. ( vládl 1780-1790 ) podřídil církev státnímu dohledu, odňal jí cenzuru, výchovu kněží převedl do generálních seminářů. 31.12.1780 zrušil Josef II. tzv.náboženské komise, které od pobělohorských dob pečovaly o potlačení kacířů a ničení starých českých knih. V březnu roku 1781 nakázal, že nikdo nemůže být pro víru přestěhován, v květnu zastavil vyhledávání kacířských knih a v červnu zrušil platnost dosavadních protireformačních patentů. Z toho pramenila nejvýznamnější reforma v této oblasti – dne 13. října 1781 byl vyhlášen toleranční patent. Na Humpolecku k tomu došlo v únoru 1782. V červenci 1783 byl v Humpolci ustaven evangelický sbor augšpurského vyznání ( a.v.) – tedy luterský. K povolení bylo nutné 100 rodin či 500 jednotlivců, rodin bylo 91 – 9 rodin chybělo – proto bylo nutné dovolání za ustavení sboru až k císařskému dvoru ve Vídni. Povolení humpoleckého sboru je ojedinělou výjimkou v tolerančních dějinách! Nyní již jen heslovitě:
První bohoslužba se konala 12.října 1783 v domě Jakuba Příborského čp.103 a pak ještě po celé dva roky.
Místo pro kostel či modlitebnu úřady povolily sboru jen na Zichpili – na druhém konci města, než kde bydlela většina evangelíků – tj. na tzv. Českém městě.
18. května 1785 byl položen základní kámen, v říjnu téhož roku je výstavba kostela a fary hotova. Náklady na stavbu byly ve výši 1399 zlatých a 3 1/4 krejcarů.
Toleranční kostely nesměly mít – navenek ráz kostela, ani věž či zvony, vchod z hlavní ulice, okna musela být čtverhranná.
Kostel byl slavnostně posvěcen slovem Božím a modlitbou v neděli 9. října 1785. Kázání sloužil pan farář Jan Vaníček.
Od r.1862 probíhá výstavba nového evangelického kostela v Husově ul., po vzniku Církve československé v Humpolci jim byl toleranční kostelík propůjčen k užívání. Bohoslužby se zde konaly až do r.1961, do konce roku 1975 se zde konaly jen pohřební shromáždění. Od roku 1976 jsou pohřby ve smuteční síni.
Z dopisu pana faráře Bursíka biskupu J.Haisovi vybírám zajímavost: …. „ veškeré na 3-4 míle vůkolí města mají děkanskou duchovní správu, ač počtem obyvatelstva mnohem menší jsou. Golčův Jeníkov 2600, Ledeč 2527, Světlá 1170, Polná 5380, Pacov 3100, Pelhřimov 4000. Jediný Německý Brod se svými 5472 obyvateli rovná se Humpolci se 5952 obyvateli “.
Na štítu modlitebny je nápis:
AUREAE TOLERANTIEAE AURO PRETIOSIUS MONUMENTUM ERECTUM ANNO, QUO CAESARE IOSEPHO COELO RADIANTE SECVNDO ESAX IS CHRISTO FRVCTVS CREVERE SACRATI.
To jest:
PoD berlaV CIsarže Iozefa DrVhého zastkWělo se světlo z nebe WIsokého že I staré skáLI Vzácné přInášeLI oWoCe svěcené KrIstV SpasIteli.
Město Humpolec uzavřelo od 1.1.2010 smlouvu o užívání. s vlastníkem kostelíka – Farním sborem českobratrské církve evangelické v Humpolci. Díky této smlouvě je zde možno konat koncerty komorní vážné hudby, pěvecké koncerty, výstavy, popř. další kulturní akce. Poděkování za uvedenou spolupráci a možnost využití kostelíka patří především panu W.Vogelovi a panu faráři Mgr.P. Šindlerovi, ale i ostatním členům sboru.
Čest zahájení v tomto náboženském stánku se tak dostává pěveckému sboru Čech a Lech. Připomeňme něco málo i z jeho historie. Už v roce 1907 se zmiňuje kronikář města Gustav Kobliha o tom, že tento spolek je ze spolků národních nejstarší ve městě. K jeho založení došlo několika vlasteneckými nadšenci a milovníky zpěvu 31. srpna 1862 a odkazy všech pozdějších nadšenců se uchovaly až do současné doby, kdy pěvecký sbor Čech a Lech působí od roku 2000 při Městském kulturním a informačním středisku v Humpolci. Pěvecký sbor je takový, jakým ho neúnavně formuje sbormistr. Čech a Lech měl štěstí na sbormistry dobré a někdy i výjimečné. Následovali v tomto pořadí: Josef Rychnovský, Antonín Grulich, Jan Merten, Otto Rychnovský, Otakar Jenčík, Karel Nápravník, Josef Berenda ml., Jan Malát ml., dr. Jindřich Trnka, dr. Miroslav Vlasák, Alfred Koberle, Josef Reyhon, František Vostalek, Josef Šoustar, Otakar Drnec, Lubomír Šimera, František Zemek, Karel Škop, kpt. Jiří Lhotský, Julius Kunsch, František Zemek, Vladislav Beran a v současnosti působící Hana Augustová.
… 11.září 2010 v 1600 hod…toleranční kostelík se svým Géniem loci… pěvecký sbor Čech a Lech…
Roman Brzoň, místostarosta
