Zveřejněný seznam šesti nejvhodnějších lokalit pro umístění hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, na kterých má pokračovat geologický průzkum, nemá ve zprávě zpracovatele argumentační oporu. Řekl to jednatel společnosti Energoprůzkum Praha Pavel Šimůnek.
Geologové odmítají zbrklý výběr úložiště
„Podle našeho názoru je jeho zveřejnění předčasné a v řadě případů vychází z chybných předpokladů vedení Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO),“ uvedl Šimůnek. SURAO zveřejnila výsledky práce Energoprůzkumu na sklonku dubna. Předložila i seznam šesti nejvhodnějších lokalit v zemi, na kterých má průzkum pokračovat, Na Vysočině vytipovala SÚRAO k zahájení geologických prací lokality Budišov a Rohozná.
Harmonogram počítá s konečným výběrem jednoho místa v roce 2025 a s uvedením do provozu o čtyřicet let později. „Geologický průzkum a měření mohou ještě prokázat nevhodnost oblasti pro podzemní skladiště,“ uvedli zástupci SÚRAO.
„Podle našeho názoru je jeho zveřejnění předčasné a v řadě případů vychází z chybných předpokladů vedení Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO),“ uvedl Šimůnek. SURAO zveřejnila výsledky práce Energoprůzkumu na sklonku dubna. Předložila i seznam šesti nejvhodnějších lokalit v zemi, na kterých má průzkum pokračovat, Na Vysočině vytipovala SÚRAO k zahájení geologických prací lokality Budišov a Rohozná.
Harmonogram počítá s konečným výběrem jednoho místa v roce 2025 a s uvedením do provozu o čtyřicet let později. „Geologický průzkum a měření mohou ještě prokázat nevhodnost oblasti pro podzemní skladiště,“ uvedli zástupci SÚRAO.
Aktivisté jsou opět v pohotovosti
Do boje proti tomu, aby v lokalitě poblíž Rohozné na Jihlavsku bylo v příštích desetiletích budováno úložiště jaderného odpadu, se pustilo občanské sdružení Bezjaderná Vysočina. Sdružení, které lidé před lety založili jako reakci na úvahy o vybudování meziskladu vyhořelého paliva u Batelova a Dolní Cerekve, již poněkolikáté shromažďuje argumenty odborníků. Z těch by mělo vyplynout, že vybudování úložiště u Rohozné by mělo více negativních než pozitivních stránek. „Řadu odborníků už jsme oslovili a všichni zatím souhlasí s tím, že úložiště by zdejší krásnou přírodu zničilo. Zpracovávají nám nyní materiály, které budou do konce května předány městům a obcím v okolí k projednání v zastupitelstvech,“ řekl Zdeněk Nadrchal z Bezjaderné Vysočiny.
Poprvé tento postup sdružení Nadrchal veřejně představil na čtvrtečním obřadním otevírání studánky v přírodním parku Čeřínek, do jehož území by úložiště pravděpodobně citelně zasáhlo. Odpůrci úložiště argumentují také tím, že by záměr budování úložiště mohl zpochybnit plánované vyhlášení krajinné památkové zóny Telčsko, jejíž ochrannou zónu by narušilo.
Obce na Jihlavsku už se postavily proti přítomnosti odpadu z jaderných elektráren na svém území dvakrát: před devíti lety, kdy se hovořilo o vybudování meziskladu pro odpad v některé z lokalit na Dolnocerekvicku.
Loni pak sedmnáct obcí z Telčska a Třešťska odmítlo zařazení lokality poblíž Růžené do seznamu míst, v nichž Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) bude dále zkoumat jejich způsobilost pro vybudování úložiště. SÚRAO poté Růženou ze seznamu vyjmula. Nyní však oznámila nový seznam, ve kterém opět figurovala podobná oblast, tentokrát však označená jako Rohozná. Rohozná je přitom od Růžené vzdálena osm kilometrů.
Zdroj: MF DNES
Do boje proti tomu, aby v lokalitě poblíž Rohozné na Jihlavsku bylo v příštích desetiletích budováno úložiště jaderného odpadu, se pustilo občanské sdružení Bezjaderná Vysočina. Sdružení, které lidé před lety založili jako reakci na úvahy o vybudování meziskladu vyhořelého paliva u Batelova a Dolní Cerekve, již poněkolikáté shromažďuje argumenty odborníků. Z těch by mělo vyplynout, že vybudování úložiště u Rohozné by mělo více negativních než pozitivních stránek. „Řadu odborníků už jsme oslovili a všichni zatím souhlasí s tím, že úložiště by zdejší krásnou přírodu zničilo. Zpracovávají nám nyní materiály, které budou do konce května předány městům a obcím v okolí k projednání v zastupitelstvech,“ řekl Zdeněk Nadrchal z Bezjaderné Vysočiny.
Poprvé tento postup sdružení Nadrchal veřejně představil na čtvrtečním obřadním otevírání studánky v přírodním parku Čeřínek, do jehož území by úložiště pravděpodobně citelně zasáhlo. Odpůrci úložiště argumentují také tím, že by záměr budování úložiště mohl zpochybnit plánované vyhlášení krajinné památkové zóny Telčsko, jejíž ochrannou zónu by narušilo.
Obce na Jihlavsku už se postavily proti přítomnosti odpadu z jaderných elektráren na svém území dvakrát: před devíti lety, kdy se hovořilo o vybudování meziskladu pro odpad v některé z lokalit na Dolnocerekvicku.
Loni pak sedmnáct obcí z Telčska a Třešťska odmítlo zařazení lokality poblíž Růžené do seznamu míst, v nichž Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) bude dále zkoumat jejich způsobilost pro vybudování úložiště. SÚRAO poté Růženou ze seznamu vyjmula. Nyní však oznámila nový seznam, ve kterém opět figurovala podobná oblast, tentokrát však označená jako Rohozná. Rohozná je přitom od Růžené vzdálena osm kilometrů.
Zdroj: MF DNES
