Že konečně začaly růst na Vysočině houby – to už asi ví kde kdo. Snad se ani nelze vrátit z lesa s prázdnou, když o hříbky musí zakopávat i slepec. Včerejší nález mé neteře činil 91 kousků (oblast Rozkoše). Mě osobně ale fascinuje, že začal růst jiný druh houby. Zatímco za mého dětství jsme na ně chodívali s nůší, v posledních letech se vyskytovaly téměř sporadicky. Řeč je o bedle velké a bedle červenající.
Dnes ráno manžel přinesl košík ještě mladých plodnic s uzavřenými hlavami. To nejlepší, co znám pro přípravu plněných řízků. A zde je recept pro další případné nálezce této výtečné houby:
Plněné bedly
Ingredience: očištěné zavinuté hlavy hub (větší šupiny oloupeme), trojobal – vejce, mouka, strouhanka, náplň – strouhaný sýr, sekaná šunka nebo jakýkoliv jiný salám, vejce, další přísady dle fantazie: sekaný pórek, petrželka, pažitka, na kostičky krájená červená paprika apod., olej (sádlo) na smažení
Příprava: Houby nesolíme, aby nepustily vodu a “nezbačkorovatěly”, osolíme vejce na obalení. Nastrouhaný sýr, salám a případně další přísady promícháme s vajíčkem do hustého těstíčka (v případě potřeby můžeme zahustit strouhankou). Solíme jenom mírně nebo vůbec – slanou chuť zajistí sýr a salám. Směsí naplníme kloboučky hub, které obalíme v klasickém trojobalu a osmažíme do zlatova. Pak už pouze přidáme brambůrky a okurkový salátek a děláme: “Chrocht-chrocht-chrocht!”
Kurna ja se picnu. Celou dobu nevyroste ani prasivka a sotva odjedu, tak na Vysocine zacnou rust hriby. Ach jo!
Pche! V Pennsylvánii musí být hub jak hnoje, jen to chce vytáhnout zadek od compu 🙂
No to je dobrej napad. Zkusit bych to moh. Ale nejsem si vedom, ze by tady nekdy rostly. Na severu jo, tam houby byly, ale nepamatuju si, ze bych nekdy v Pennsylvanii narazil na jedlou houbu.
Jinak ty fotky vypadaji squele. Je poledne a zaslintal jsem si celou klavesnici. Musim jit neco snist. 🙂
Skvělá zpráva. Sám jsem se na tuto houbohojnou dobu čekal. Snad jen upozornění. Některé druhy bedel jsou jedovaté, jako například Bedla hnědovínová, která je jedovatá asi jak Muchomůrka zelená. To samé se dá říct i o Bedle chřapáčové. Sama Bedla červenající je skutečně výborná, ale pozor, lze si ji splést s právě Bedlou chřapáčovou nebo i s jedovatým Žampionem perličkovým. Takže, začínající houbaři, pozor na to. V této souvislosti vyšla užitečná kniha „Zaměnitelné houby“, pomocí které se lze úspěšně těchto osudných záměn vyvarovat.
Jj bacha na ty jedovate houby, pry se premnozily, sice zejmena na Morave, ale je jich vsude dost PP
Miso, co kdybychom vyhlasili soutez o nejvetsi kus houby v kuse. Staci poslat fotku i z mobilu (vedle s meridlem) a houba musi byt realna, zadna sadrova :)) Nejakou cenu nejlepsimu vymyslime …
Ááá, Olaf chce soutěžit – to se asi v Jiřicích urodilo :-))
Hele, za chvíli frčím na Šumavu a tam rostou hřiby jak pařezy, tak bacha-bacha 🙂
Olafe, jestli si proti sobě nechceš poštvat skutečné, nikoliv sváteční, houbaře a milovníky lesa, vybrusli ze stopy těch idiotskejch barbarů z Novy či Blesku nabádajících národ k prachobyčejnému drancování a uchop případnou soutěž poněkud jinak (např. nejhezčí foto s houb. tém.). Cus, Tom
PS: Ty největší a tudíž i staré a s velkou pravděpodobností v kuchyni nepoužitelné kusy by měly vždy zůstat v lese!