Nefalšovaná divočina, divoké peřeje a náročné, obtížně schůdné úseky ve srázech vysoko nad řekou. A široko daleko ani živáčka. Zveme vás na krásný výlet do téměř neznámého údolí řeky Rokytné na Českomoravské vrchovině. A připravte se i na pořádný adrenalin.
Řeka Rokytná v povodí Jihlavy je typickým vodním tokem v
západní části Českomoravské vrchoviny. Pramení na náhorních pláních
západně od Třebíče, teče směrem na západ a postupně se zařezává do
okolní krajiny. Za Jaroměřicemi vytváří hluboce zaklesnuté úzké údolí s
meandrujícím, místy i peřejnatým tokem.
Fotogalerie
Údolí
Rokytné z Jaroměřic po Moravský Krumlov značí v délce 50 kilometrů
žlutá turistická značka. Trasa potěší nejen turisty, kteří mají
rádi sportovní výkony a velký počet nastřádaných kilometrů, ale i
milovníky tichých a opuštěných míst nebo vícedenní poutníky se stanem či
celtou.Žlutá trasa údolím Rokytné je výjimečná i proto, že za
celých 50 kilometrů člověk nenarazí na žádné civilizační vymoženosti
jako například celodenně otevřenou hospodu, chatu nebo obchod, kde by se
dalo zastavit a načerpat ubývající síly.Konec světa uprostřed vnitrozemí
Údolí
Rokytné má své pozoruhodné zeměpisné specifikum: je to konec světa
uprostřed vnitrozemí. Řeka totiž protéká po hranici Jihomoravského kraje
a kraje Vysočina, přičemž její břehy tvoří v obou administrativních
útvarech odlehlou periferii. Výsledkem je naprosto mizerná a
nedostačující dopravní obslužnost, o víkendech v mnoha obcích nulová. A
pokud nějaký autobus zrovna jede, pak z vesnic na levé straně pouze
severozápadním směrem do Třebíče, zatímco z vesnic na druhé straně úplně
opačným směrem na jih do Znojma, resp. na východ do Moravského
Krumlova. Přes řeku vůbec nic.Vtip je v tom, že pokud se člověk
zrovna nerozhodne pro několikadenní putování se stanem na zádech, pak je
během jednodenního výletu na veřejné autobusové dopravě závislý i v
případě použití vlastního auta, k němuž je nutné se nějak vrátit.
Vymyslet tedy smysluplný pochod údolím Rokytné vyžaduje důkladnou
informační a organizační přípravu.Zapomenuté údolí
Žlutá
magistrála údolím Rokytné začíná na náměstí v Jaroměřicích a vede dolů
kolem zámeckého parku k mostu přes řeku. Pokud je brána parku otevřená,
neváhejte si ho prohlédnout, neboť se jedná o jeden z nejhezčích
francouzských parků u nás, ozdobený navíc překrásnou siluetou zámku.
Jeho součástí je i zatím líně tekoucí říčka Rokytná, spoutaná do
nevelkého umělého koryta.Typický krajinný ráz údolí Rokytné se
ukáže až za posledními domy čtyři kilometry vzdálené vesnice s podivným
názvem Příšťpo. Tady zároveň začíná rozlehlý přírodní park (2 700 ha),
vyhlášený již roku 1978, tehdy jako oblast klidu.Svahy údolí
pokrývají teplomilné dubohabřiny, u řeky lemované působivými porosty vrb
a olší se rozprostírají nivní louky a nad zákrutami vodního toku ční
vysoké rozervané skály. Omšelé a nezřetelné turistické značky vedou
střídavě po polní či lesní cestě, špatně viditelnou pěšinkou přes louku
anebo po kamenech těsně vedle řeky, nad níž se míhají lovící skorci a
ledňáčci. Spíše než s lidmi se tu poutník setká s divokými prasaty,
jejichž přemnožená stáda po sobě zanechávají hektary rozrytých a
zdevastovaných ploch.Typický ráz dodávají rokytenskému údolí také
drobné technické stavby, zejména splavy, náhony a bývalé vodní mlýny.
Některé z nich jsou pečlivě zrekonstruované a upravené na chalupy, jiné
tiše chátrají nebo z nich zbyly jenom ruiny.Kozí stezky nad řekou
Dlouhé
kilometry neustále se opakujících scenérií výrazně zpestřují úseky, kde
žluté značky zamíří do strmého srázu nad řekou. Vzhledem k minimální
návštěvnosti tu neexistuje žádný regulérní, zpevněný a bezpečně schůdný
chodník, ale naopak úzké, šikmé a často kluzké plochy, na nichž se jen
obtížně udržuje stabilita.Řetězy, skoby ani jiné umělé pomůcky k
přidržení tu nejsou, pouze trsy trav, větve nebo kmeny stromů, často
ztrouchnivělé. Chybný krok nebo sklouznutí může znamenat dramatický pád
po srázu dolů až do řeky. Na těchto úsecích se tempo pochodu výrazně
snižuje, někdy bývá dokonce rychlejší se vrátit a nebezpečné místo
obejít shora.První z těchto adrenalinových partií se nachází asi
1,5 km před vesnicí Biskupice, která jako jediná sestupuje svou
zástavbou až dolů k řece a lemuje ji z obou stran. Obvykle to tu vypadá
jako po vymření, hospoda otvírá až v 16 hodin, což je čas, kdy z okolí
odjíždějí poslední autobusové spoje. Sem ovšem o víkendu nezajíždí ani
jeden.Nové informační tabule upozorňují na budovy bývalé školy a
kostela, které byly nedávno vyhlášeny za přírodní památky. Uhnízdili se v
nich totiž v hojném množství kriticky ohrožení netopýři velcí.
Pozoruhodný je také památník padlým z první světové války, vybudovaný
podobně jako v řadě dalších vesnic okolo Rokytné ve velkorysém a
monumentálním stylu.Kolem pionýrských táborů
Neodmyslitelným fenoménem údolí Rokytné jsou rovněž socialisticky dimenzované rekreační zotavovny a dětské
tábory, symbolizující dobu, která se už nikdy nevrátí. Většina z těchto
objektů včetně koupališť a hřišť je opuštěná a nechaná na pospas bujné
vegetaci. Jen některé tábory alespoň nakrátko sezonně ožívají a
přežívají. Jedno z největších rekreačních středisek u Tavíkovic se
částečně přeměnilo na celoročně otevřený Ranč u řeky, kde lze získat
ubytování a stravování.
Může se hodit
Doporučené jednodenní trasy
- Jaroměřice nad Rokytnou – Tavíkovice (27 km)
- Moravský Krumlov – Tavíkovice (25 km)
- Tavíkovice – Tulešice (13 km)
Mapy
KČT 1 : 50 000 č. 80 – Třebíčsko
KČT 1 : 50 000 č. 83 – Okolí Brna, IvančickoBlízké
Tavíkovice ležící zhruba v polovině žluté trasy mezi Jaroměřicemi a
Moravským Krumlovem představují důležitý bod při putování rokytenským
údolím. Hospoda tu má otevřeno už od 11 hodin a jezdí odtud také
autobusy do Znojma a Moravského Krumlova. Tavíkovice se proto jeví jako
nejvýhodnější cílové, resp. nástupní místo jednodenního putování. Za vidění tady stojí novodobý kostel z roku 2002 a budova zámku, sloužící nyní jako ubytovna sociálního ústavu.Od
Tavíkovic po Čermákovice je údolí Rokytné patrně nejkrásnější a
nejromantičtější. Vyskytují se tu četná skaliska a peřeje, v korytě se
objevují balvany a řeka občas připomíná severněji tekoucí a mnohem
známější Oslavu. Adrenalinové úseky doplňují kluzké lávky přes řeku.
Údolí se definitivně otvírá za Tulešicemi, odkud řeka teče až k
Moravskému Krumlovu mírně zvlněnou krajinou mezi poli a loukami.Zdroj: http://jihlava.idnes.cz/clanek.aspx?c=A120308_121901_igcechy_tom