Pod zkratkou VOD si dnes malokdo co predstavi. Pritom operatori 3G siti a mnoho telekomunikacnich firem ji pouziva jako zaklinadlo k privolani budoucich prijmu.
Ceskou scenu v posledni dobe rozvirily hned ctyri projekty, z nichz jeden patri Patricku Zandlovi, zakladateli serveru Mobil.cz. Co na nas jejich provozovatele chystaji
Pod zkratkou VOD si dnes malokdo co predstavi a i jeji anglicky vyklad Video on Demand ci cesky preklad video na vyzadani (dale jen VOD) neni kazdemu jasny. Pritom operatori 3G siti a mnoho telekomunikacnich firem pouziva tuto zkratku jako zaklinadlo k privolani budoucich prijmu. Opravdu se zda, ze lide by chteli dostavat video az domu pohodlne, bez zdvihnuti pozadi od monitoru ci televize a presunu do pujcovny. A protoze v posledni dobe rozvirily VOD scenu hned ctyri ceske projekty, pozadal me Mirek Zeman o sepsani tohoto clanku.
Predevsim je potreba rici, ze za jednim z ceskych projektu videa na vyzadani stojim. Na jednu stranu to dava zaruku pomerne komplexniho prehledu o danem tematu, na stranu druhou se nekdo muze domnivat, ze v zajmu sveho projektu budu ocernovat projekty jine. Rychle si ukazeme, ze takova obava je irelevantni, protoze projekty, ackoliv ve vysledku budou delat to same, maji diametralne odlisne cilove skupiny – a v prve rade nejde o to trh rozdelit, jako ho vubec vytvorit.
Video na vyzadani muzeme chapat jako velmi siroky pojem. Na jednom konci spektra jsou animovane gifiky, ktere umi kazdy student, na strane druhe jsou videoprenosy po vyhrazenych nekolikamegabytovych linkach, na jake tu s oblibou upozornuje Michal Krsek a jez si prohledne jen par vyvolenych. Proto se pro VOD pouziva uzsi definice a video on demand chapeme jako sluzbu nabizejici doruceni filmu nebo filmoveho klipu v kvalite umerne cilovemu zarizeni s tim, ze vyzadani filmu probiha pres Internet. Uz z teto definice vyplyva, ze doruceni nutne pres Internet byt nemusi, jak si ukazeme dale.
Na teto definici muzeme stavet. Abychom pochopili podstatu a problematiku jednotlivych technickych reseni VOD, je treba si take predstavit trh. Trh v tomto pripade obnasi koncoveho zakaznika a provozovatele VOD sluzby, cili dodavatele obsahu, tzv. content providera. Jenze to neni vsechno – do hry take vstupuje majitel transportni site, tedy telekomunikacni firma a majitel autorskych prav, tedy nejaky mediahouse. A jejich pozadavky jsou pro VOD zcela zasadni a urcujici.
Koncovy zakaznik
Naroky zakaznika jsou pomerne jednoduse definovatelne. Potrebuje levnou a rychlou sluzbu s velkou nabidkou filmu. Koncovy zakaznik nema potrebu chapat problemy ostatnich ucastniku VOD ekosystemu (to je krasne hype slovo :-)) – kdykoliv muze zajit do videopujcovny a film si tam zapujcit za cenu cca 40 korun v dostatecne kvalite i primerene rychlosti. Za svoje pohodli tedy zakaznik neni ochoten platit prilis a podle posledniho pruzkumu je hranice pro to, aby prumerny zajemce o filmy byl ochoten o sluzbe VOD uvazovat, nekde u vydaju 600 korun mesicne. Nad tuto castku se pohybuje jiz trzne nezajimavy pocet zajemcu.
Poskytovatel VOD, tedy content provider
Content provider ma jediny zasadnejsi pozadavek, a to na cele sluzbe vydelat – coz v praxi znamena udrzet ji na rozumne mire zainvestovanosti (nedat do toho moc penez najednou) a prodavat obsah se ziskem a s rozumnou (idealne minimalni) mirou podvodu.
Telekomunikacni firma
Jeji role je ryze technicka a stara se pouze o transport objednavek od zakaznika k poskytovateli a o transport obsahu zpet. Samozrejme nemusi jit vzdy o stejnou firmu. Jak bylo receno, objednavky mohou chodit po Internetu, zatimco obsah je dopravovan proprietarni siti. Problem je jediny – datovy proud videa v kvalite VHS nebo DVD je tak znacny, ze i jeho doprava pri prepoctu na komercni ceny je velmi nakladna. Napriklad pri bezne cene tri koruny za 1 MB dat na pocitanych pevnych linkach by vas stazeni DiVx ripu filmu vyslo na 2000 az 3000 korun, tedy vysoko nad limitni cenou. Krome toho po klasicke modemove lince a i po rychlosti jakou nabizi ISDN linka, kde neni objem dat ohranicen, jste zase omezeni rychlosti – film by se stahoval nekolik dni. I to je duvod, proc se v pripade jejich transportu pouziva reseni mirici mimo klasicke prenosove technologie pouzivane na Internetu – satelity, ADSL, WLAN atd. Video je zkratka veliky soubor, pocitejme zhruba s jednim gigabajtem pro DVD kvalitu pri velmi kvalitni kompresi a se slusnym zvukem.
Majitel autorskych prav
Firma, ktera film natocila, na nem rovnez a zakonite chce vydelavat. A tak dba na to, aby jeji prava byla respektovana – a k jejim pravum patri stanovit si libovolne podminky sireni a ceny za film. K vasim pravum zase patri se na ten film za techto podminek nedivat a nekupovat ho. To take urcuje pozici spolecnosti touzicich provozovat VOD: vuci majiteli autorskych prav jsou ve velmi nepohodlne roli. Majitel autorskych prav predevsim nesouhlasi s tim, aby jeho film byl distribuovan v nezajistene podobe – DiVx nepripada do uvahy. Obecne sireni filmu po Internetu firmy jako 21 Century Fox, Warner Bros a dalsi vnimaji velmi negativne a pokud se nedohodnete s nimi, prijdete o naprostou vetsinu divacky atraktivnich filmu. Navic jedinym primym zastupcem prav v Ceske republice je prave Warner Bros – ostatni spolecnosti zastupuje nezavisla firma jako BHV nebo HCE a ta nemuze nakladat s filmy libovolne, jednat o pravech musite primo v USA. Navic je tu regionalni problem – musite majitele prav presvedcit, ze zajistite sireni jeho poradu jen v urcitem regionu, abyste mu nelezli do zeli v regionu jinem. Ponauceni z tohoto odstavce: pokud majiteli autorskych prav zaplatite poplatek (prekvapive byva docela prijatelny) a predevsim jej presvedcite o tom, ze sireni jeho filmu jde nejakou klasickou cestou (VHS / DVD) nebo cestou naprosteho zabezpeceni (proprietarni, silne sifrovany format) a pokud mozno se nezminite o Internetu, dostanete prava na jejich filmy. Vynechejme nyni diskusi na tema kartel a oligopol, to je tema na jiny clanek…
Z vyse uvedeneho vyplyvaji limitujici cenove a technicke faktory. Kuprikladu asijsky model, kdy se na nejaky v podstate FTP server umisti naripovane filmy, uzivatelum se proda klient a primy pristup pres ADSL nebo pevnou linku k tomuto archivu, neni v Ceske republice dlouhodobe udrzitelny, protoze majitel prav by takovou aktivitu rychle popilil. Navic penetrace kvalitnich linek minimalne T1 kapacity (nad 1 Mbit/s) je minimalni.
VOD via SatDSL
Ve svete se tedy prosazuji dalsi technologie – predevsim pak SatDSL a kabelove site. SatDSL funguje v pilotnim provozu napriklad v Nemecku a uzivatel si muze za 80 euro mesicniho pausalu objednat pres Internet film, ktery se mu do 24 hodin stahne do specialniho set top boxu pripojeneho do televize. Najednou muze mit uzivatel ulozeny urcity pocet filmu lisicich se podle vyse hrazeneho pausalu – u 80 euro pak dva filmy. Ty si lze prehravat libovolnekrat, jeden z nich se smaze v okamziku, kdy si zacne stahovat jiny.
Na teto technologii pracuje take ceska firma DB System Software – u v Ceske republice ji ale zatim nenabizi, protoze preci jen vzhledem k cene je tu velmi omezeny trh. Podrobnosti najdete i zde na Parabola.cz – system od DBSS toho umi podstatne vice.
VOD skrze draty
Dalsi reseni pro VOD pouzivaji draty. „Neprave VOD“ uzivane napriklad v Izraeli predpoklada vyuziti rozvodu kabelove televize. Uzivatel si muze vybrat z omezeneho poctu filmu, napriklad osmi. Zavola na specialni cislo (nebo jinak vyridi platbu) a diky tomu se mu odblokuje zablokovany kanal v kabelovem rozvodu a on se muze divat na ten film, ktery si z nabidky zvolil. Problem je v tom, ze film se vysila od urcite hodiny, takze pokud se uzivatel zacne divat pozdeji (a nepouzil nahravani na videu), ma smulu. Vyhodou sluzby je cena, jednoduchost pro zakaznika i cena transportni cesty – nevyhodou pak uvedena omezeni.
Prave VOD predpoklada „tlusty“ kabel, tedy napriklad rychlou ADSL linku, nebo WLAN (tam uz nejde o kabel, ale tluste radio :-)) Uzivatel si pomoci Internetu vybere film, ktery chce videt, a skrze tlustou linku mu je dopraven do specializovaneho softwaru, nebo casteji do specializovaneho set top boxu a uzivatel si film muze prehrat.
Takove reseni vetsinou prosazuji telekomunikacni firmy vlastnici last-mile, tedy zpravidla telekomy. Nejinak je tomu v Ceske republice a Cesky Telecom se dal hlasite slyset, ze video on demand pripravuje. Uzivatel si tedy koupi linku (256 Kbit/s za 1500 korun podle stavajiciho, dosud neverejneho ceniku) a za kazdy film zaplati poplatek za prenesena data a poplatek za to, ze si film prehral. Fakt, ze vyuziti VOD sluzby je limitovane na ADSL pripojeni, a tedy regionalne omezene na Ceskou republice, zabranuje obavam majitele prav z meziregionalnich konfliktu. Take set top boxy a patricny software jsou pomerne snadno k zakoupeni. Jenze je tu cena. Pro vetsinu uzivatelu pripojeni k Internetu je rychla ADSL linka k nicemu. Prumerny clovek ma ucet pod 800 korun (udaje Ceskeho Telecomu), a tak ho linka za patnact stovek prilis neoslovi. Cili by ji zakoupil jen kvuli VOD. Navic tato nejlevnejsi linka je dost pomala a stahovani prumerneho filmu by trvalo vice jak jeden den. Nic pro Prazaky s hustou siti videopujcoven a velkymi prijmy. Pro vysokou cenu reseni zase nic pro mimoprazske s nizsimi prijmy.
Aby z problemu Cesky Telecom nejak vybruslil, bude muset nabidku zatraktivnit. Napriklad tak, ze pripravi pro uzivatele VOD rychlejsi linku a stahovani filmu nebude uctovat za data, ale pausalne za film. Pro tento ucel ma jiz par firem v supliku pripraveny Podnet k zahajeni setreni k Uradu pro ochranu hospodarske souteze. Tezko by se vysvetlovalo, proc by podobnou vyhodu meli mit jen zakaznici VOD sluzby a ne bezny internetovy uzivatel, kdyz jde o principielne stejnou sluzbu. Takove cenove zvyhodneni by si Cesky Telecom nemohl nechat jen pro sebe a musel by ho nabidnout i ostatnim. A to se Ceskemu Telecomu moc chtit nebude.
Navic Cesky Telecom zatim nepredvedl, ze by o VOD vedel neco praktickeho vyjma toho, ze je to moderni sluzba, o kterou by byl zajem. Podle informaci zevnitr firmy ma Cesky Telecom o VOD podobnou predstavu, jako mel o budovani WiFi siti, kdy rozvesil do nekolika Telepointu WiFi access pointy, pripojil je do Internetu a prohlasil to za WiFi sit v pilotnim provozu. Vetsina novinaru nepochopila, ze Cesky Telecom nedokazal na access pointy pridelat ani externi antenu a ze dokonce ani nema zadny uctovaci modul, a to je take duvod, proc musel udelat pilotni provoz proti vsem svym zvyklostem zdarma. Jeho WiFi sit zaostava za jakymkoliv jinym resenim vcetne toho, co si udelate sami doma za hodinku. A mam opravnenou obavu, ze VOD Ceskeho Telecomu na tom bude velmi podobne.
Jiste, pro Cesky Telecom je resenim zakoupit firmu, ktera ma zkusenosti se streamovanim videa. Par jich na trhu je a pri cifre, kterou by Cesky Telecom jiste umel vyslovit, by byla k mani. Jenze Ceskemu Telecomu se zatim podarilo kazdou firmu, kterou zakoupil, privest k prodelku – jeho nakup Sveta namodro nebo ASP1000 jsou toho prikladem, a jak uz nekdo konstatoval: cim dale jde Cesky Telecom od kabelu, tim vice na tom prodelava.
Ve vysledku se priznavam, ze mam o schopnosti Ceskeho Telecomu predstavit konkurenceschopnou sluzbu video on demand pochybnosti a prohlaseni predstavitelu Ceskeho Telecomu o jeji nabidce povazuji spise za marketingovy tah slouzici k odstraseni pomalu se rozmahajici konkurence…
Pokud bychom meli hovorit o dalsich firmach, stoji za to vzpomenout U-Turn Jana Obrmana, byvaleho sefa zkrachovale TV3. Ten jeste stihl podepsat slusnou smlouvu s Jirim Balvinem, a tak muze pro Eurotel nabizet porady Ceske televize. Toto reseni je i v celosvetovem meritku porad pomerne unikatni, ale je urceno pro mobilni telefony a nenabizi DVD kvalitu.
Do ctvrtice bych vzpomnel vlastni Cinetik – i v tomto pripade objednavka filmu probehne po Internetu a dodani filmu jde jiz proprietarni technologii az do set top boxu instalovaneho u zakaznika. Za cenu okolo 500 korun mesicne muzete najednou mit u sebe tri filmy. Dani teto cene je ovsem zhruba stejna rychlost dodani jako u pomale ADSL linky. V tomto pripade se ale uz o placeni pristupove cesty nemusite starat. Cele reseni ma zatim drobny hacek – podobne jako reseni predesla: dosud nefunguje a na jeho start si musite pockat na letosni jaro.
Zatim je velmi obtizne rict, kudy VOD pujde. Muj osobni nazor je, ze kapacita a cena pripojeni, ackoliv pada, nepada dostatecne rychle na to, aby jednoducha a na prvni pohled zrejma reseni jako ADSL byla temi spravnymi. To muze nastup celeho VOD na dlouha leta zdrzet a telekomunikacnim mamutum notne nabourat plany, jak prodat uzivatelum linky s vysokou kapacitou, ale nedost vysokou a levnou na VOD. Pro vas z toho vyplyvaji dva poznatky: prukazku sve videopujcovny zatim nezahazujte. A teste se na to, ci reseni v Ceske republice obstoji: jestli Cesky Telecom prevalcuje i Cinetik a DB System, nebo jestli dostane stejnou lekci, jakou dostal vzdy, kdyz se vydal mimo kabely.
