Zpřístupněné památky o víkendu lákaly. Některé z nich byly otevřené pro veřejnost doslova několik hodin, přesto si lidé čas našli. K návštěvě totiž zvaly objekty často jindy v roce běžně nepřístupné a vstup byl ve většině případů zadarmo. Na tradičních místech zvýšený zájem veřejnosti naopak nepocítili.
Přišlo asi dvě stě padesát lidí. To je málo,“ řekl kastelán telčského státního zámku Bohumil Norek. „Lidi lákaly spíše menší památky,“ potvrdil. Mimořádně byly v sobotu na Vysočině otevřeny mj. kostely i kostelní a městské věže. Na věž kostela svatého Mikuláše v centru Humpolce vystoupalo před sobotním obědem několik desítek lidí. Krkolomnou cestu podstoupili mladí i ti dříve narození. Miloslav Horníček vyrazil do věže s holí v ruce, ale nakonec ji ani nepotřeboval. „Naposledy jsem tam byl jako dítě. Tehdy jsem vylezl úplně nahoru,“ zavzpomínal muž důchodového věku při vstupu do jinak nepřístupné části věže. Obdobným zážitkem byl sobotní dopolední pohled na Humpolec z ptačí perspektivy pro Vladimíra Mrázka. „V Humpolci jsem od šestapadesátého roku a ještě jsem na věži nebyl,“ přiznal. Podle něho každoroční otevírání památkově cenných staveb rozhodně přispívá k upevňování odkazu kulturního dědictví. Už počtvrté měli o druhé zářijové sobotě službu na věži humpoleckého kostela svatého Mikuláše Tereza Kubíčková a Radek Štěrba. „Chodí stále více lidí,“ odhadla letošní zájem Kubíčková. „Lidi samozřejmě přicházejí na věž hlavně kvůli nevšednímu pohledu na město, ale i touto formou jistě něco říkají o svém vztahu k památkám, k historii,“ dodal Štěrba. Jak ale poznamenal, nemá v tomto směru ani Humpolec, kde je hrad Orlík, několik židovských památek a muzeum připomínající slavné rodáky, seznam historicky zajímavých míst ještě uzavřen. „V domech v centru města bylo nedávno objeveno zajímavé sklepení, možná i to bude časem přístupné zájemcům,“ uzavřel Štěrba.
Zdroj: Právo
