Vstřícní a ochotní – takoví jsou klienti projektu Návrat do práce na Vysoč

Projekt Návrat do práce na Vysočině se rozjel na plné obrátky, a tak s každým týdnem přibývá počet zrealizovaných informačních schůzek i poradenských kurzů. To, jak se spolupracuje s klienty, kteří se do projektu zapojili a rozhodli se pro svůj “návrat do práce“, vyplývá ze zkušeností jednotlivých lokálních poradců.

Lokální poradci všech pěti školících středisek kraje Vysočina
přivítali první zájemce o účast v projektu na informačních schůzkách.
K dnešnímu dni jimi prošlo celkem 431 osob. Z tohoto počtu se do
projektu přihlásilo 231 dlouhodobě nezaměstnaných. Statistická čísla
tedy ukazují, že se po informačních schůzkách přes 50% zájemců rozhodlo
zapojit do projektu. Možné důvody, které odradí nezaměstnané vstoupit
do projektu, uvedla třebíčská poradkyně paní Romana Nováková: „Někteří
lidé k nám přijdou, protože je poslaly jejich zprostředkovatelky.
Obvykle nemají o projektu a jeho významu mnoho informací a tak se
stává, že si nedokáží představit jeho kladný význam nebo smysl aktivit,
které jsou jeho součástí. Nezaměstnaní, kteří jsou doma už opravdu
dlouho, se naopak zapojit vůbec nechtějí, je to pro ně příliš tzv.
papírování,“ a dále k tomu dodala: „Stává se i to, že někteří lidé mají
možnost získat v dalším měsíci zaměstnání, a proto smlouvu nepodepíšou.
Zůstávají tak nadále v evidenci úřadu práce, i když by při svém
vyčkávání mohli být zapojeni do projektu. Určitě je škoda, pokud
nezaměstnaní nevyužijí nabízených možností, a to i vzhledem k tomu, že
jsou zcela zdarma a navíc naučené dovednosti mohou využít jak v běžném
životě tak v aktivní práci.“

Poradenské kurzy projektu Návrat do práce na Vysočině probíhají dle
potřeby šest až sedm dní. Klienti se v jejich rámci věnují pod vedením
poradců řadě aktivit. Seznamují se s významem osobní prezentace a
vzájemné komunikace. Učí se psát strukturované životopisy a průvodní
dopisy. Zároveň si veškeré nové poznatky mohou vyzkoušet v praxi. Do
programu poradenských kurzů jsou pro klienty zařazeny nejrůznější hry.
V rámci těchto aktivit si klienti například upředou pavučinku vzájemné
sounáležitosti. Mezi nejzajímavější dovednosti pak patří simulace
vlastního přijímacího pohovoru na vlastní kůži. A to nejen ze strany
uchazeče o zaměstnání, ale i ze strany firmy, která hledá nového
zaměstnance.

Po absolvování šestnácti poradenských kurzů hodnotí všichni lokální
poradci vzájemnou spolupráci s dlouhodobě nezaměstnanými klienty
převážně kladně. Klienti jsou obvykle vstřícní a ochotní spolupracovat.
I přesto je však třeba počítat s určitými odlišnosti od krátkodobě
nezaměstnaných. Podle slov Romany Novákové lze rozdíly poznat již na
informačních schůzkách: „Některým klientům je třeba pomoci s vyplněním
i jednoduchých dohod a dotazníků, ale na to jsem připravena a není to
žádný problém. Jednoduše řečeno jsme našim klientům připraveni pomoci
ve všech potřebných oblastech.“

Další vlastnost, která se u těchto klientů projevuje, je jejich
počáteční uzavřenost. Tuto zkušenost potvrzuje i poradce pro Jihlavu
Ing. Jan Hildemann: „S dlouhodobě nezaměstnanými klienty se některým
aktivitám musíme věnovat delší dobu. Oni potřebují mnohem více času na
to, aby se otevřeli, aby začali být sdílnější. Teprve poté s nimi mohu
realizovat ty aktivity, při nichž je vzájemná komunikace velmi
důležitá. Na druhou stranu moje trpělivost v této oblasti se v konečném
důsledku mnohonásobně vrací ve výborné spolupráci.“ Právě z uzavřenosti
klientů a obtíží při vzájemné komunikaci měli jednotliví poradci
v prvopočátku spuštění projektu obavy. Ty se ovšem nenaplňují. A velmi
jim přitom pomáhá právě vstřícný přístup jednotlivých klientů. „Klienti
se stávají v průběhu kurzu otevřenější právě proto, že mají zájem
vyměnit si své zkušenosti a popovídat si o svých problémech,“ vysvětlil
Mgr. Jiří Dvořák, poradce školícího střediska v Pelhřimově. Jeho slova
potvrzuje i Bc. Zdenka Volavá ze Žďáru nad Sázavou: „Řekla bych, že
zhruba ty čtyři první dny se klienti navzájem oťukávají. A poslední dny
kurzu jsou již poměrně hodně otevření. Mnohdy jsem překvapená, co
všechno o sobě řeknou při závěrečných prezentacích.“

Kdo by čekal, že práce s klienty projektu Návrat do práce na
Vysočině bude po čase stereotypní, značně by se mýlil. „Pokaždé je to
jiné, sejdou se různé osobnosti s různými názory a zkušenostmi, různého
věku, s různým vzděláním. Od klientů se základním vzděláním, přes
klienty se zdravotním znevýhodněním, až po klienty s vysokoškolským
vzděláním. A já jako poradce s každým absolvovaným kurzem získávám nové
zkušenosti, které mohu uplatnit ve své další práci,“ uvedl poradce pro
Havlíčkův Brod DiS. Martin Prášek.

Přítomnost vysokoškolsky vzdělaných osob v projektu není pro poradce
překvapením. Při hledání nové pracovní pozice těmto lidem totiž mnohdy
brání v uplatnění jejich věk. Ve většině případech jde o klienty
v předdůchodovém věku, a právě tento představuje hlavní překážku při
hledání nového pracovního místa. Ve skupině dlouhodobě nezaměstnaných
nalezneme ve velkém procentu i ženy po mateřské dovolené. Pro maminky
s malými dětmi je hlavním problémem splnit jeden z častých požadavků
zaměstnavatelů, a to časovou flexibilitu. Zaměstnavatelé v těchto
případech dávají přednost ženám bez závazků.

To, zda bude projekt Návrat do práce na Vysočině natolik úspěšný,
jako je tomu v případě projektu pro krátkodobě nezaměstnané, se ukáže
až v průběhu času. Reálnou skutečností je, že se projekt již naplno
rozjel, dlouhodobě nezaměstnaní mají zájem o účast v něm a lokální
poradci si, i přes počáteční obavy, chválí vstřícnost a ochotu ke
vzájemné spolupráci ze strany svých klientů.

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

PROJEKT „NÁVRAT DO PRÁCE NA VYSOČINĚ“

Projekt Návrat do práce na Vysočině byl spuštěn v září 2006.
Cíleně je zaměřen na skupinu dlouhodobě nezaměstnaných lidí, kteří jsou
vedeni v evidenci úřadu práce déle než 12 měsíců, osoby mladší než 25
let déle než 6 měsíců. Jednotliví klienti prochází informačními
schůzkami, poradenskými a rekvalifikačními kurz, které jsou nabízeny
s praxí i bez praxe. Podle hlavních kritérií, které jsou ukazatelem
úspěšnosti projektu, by mělo v průběhu realizace projektu projít
minimálně 1 500 osob informačními schůzkami. Nejméně 520 dlouhodobě
nezaměstnaných by mělo absolvovat poradenské kurzy a 300 osob by se
mělo zařadit do rekvalifikačních kurzů s praxí. Alespoň 91 klientů by
mělo prostřednictvím účasti v projektu získat zaměstnání.

kontaktní osoba:

Mgr. Martina Rychetská

DENDRIT Consulting

Tel: 567 301 011
mobil: 731 110 557

mrychetska@dendrit.cz

Axl

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Next Post

Program kina na měsíc BŘEZEN

Pá Úno 23 , 2007
Podívejte se, čím filmové fanoušky potěší humpolecké kino v následujícím měsíci, a na co se budete moci těšit v dubnu.

You May Like

Témata