Výlet z Nového Města na Moravě nabízí příběhy z druhé světové války, kdy Žďárské vrchy ukrývaly odbojové skupiny. Během výšlapu poznáte místa spojená s historickými událostmi i malebné části Vysočiny.
Nové Město na Moravě je startovním místem třicet kilometrů dlouhého výšlapu směřujícího po stopách partyzánů. Ti se ve Žďárských vrších objevili před 80 lety – na podzim roku 1944 – a jejich úkolem bylo ve spolupráci s domácím odbojem oslabovat německou armádu. Na Žďársku operovalo více partyzánských skupin, například brigáda M. J. Husa, Zarevo, Kirov, Jermak, Vpřed, Jan Kozina a další. Partyzáni záhy vešli ve spojení s místními obyvateli. Řada z nich je podporovala, poskytovala jim potraviny nebo ošacení a předávala zprávy o pohybu německých vojsk, gestapa i četníků.
Rozsáhlá lesní pásma se stala útočištěm odbojových skupin i příslušníků sovětských speciálních jednotek. Centrem oblasti bylo tehdejší Město Žďár, odkud vedly strategicky důležité komunikace k Novému Městu na Moravě, Křižanovu, Přibyslavi, Jihlavě a Ždírci nad Doubravou. Tuto dobu dnes v regionu připomínají četné památníky v lesích i obcích, často spojené s konkrétní tragickou událostí, neboť nejenom někteří partyzáni, ale i jejich podporovatelé za odbojovou činnost zaplatili svými životy.
Lesy ve Žďárských vrších byly ideálním útočištěm pro partyzány
Z novoměstské železniční zastávky vede trasa nejdříve do Vysočina Areny, kde se napojí na modrou turistickou značku, a přes Vlachovice dorazí do Třech Studní. Z malé vesnice zelené značení zamíří k okraji Medlovského rybníka, odkud pokračuje žlutá značka do nedaleké Fryšavy. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1560 a její vznik souvisí s tamní sklárnou, jež patřila mezi nejstarší na Novoměstsku. Ukázky výrobků jsou dnes k vidění v novoměstském Horáckém muzeu. Ve druhé polovině 17. století se u Fryšavy začala těžit železná ruda pro železárnu v Kadově. Jednalo se o mohutné ložisko a ruda se tam dobývala do 50. let 19. století. Na hlavní silnici trasa uhne doleva a zamíří na fryšavský hřbitov, kde se nachází první připomínka partyzánského hnutí. Je jí pomník s hrobem padlým členům partyzánské skupiny Zarevo (Záře) od významného sochaře a novoměstského rodáka Vincence Makovského.
Další cesta směřuje po zelené značce k Fryšavskému kopci uprostřed lesů, kde stojí památník věnovaný brigádě M. J. Husa – v místech se kdysi nacházel jeden z partyzánských bunkrů. To navozuje dřevěný přístřešek v podobě domečku částečně zapuštěný do země. Modrá značka poté vede po zpevněné cestě kolem pramene řeky Svratky do Cikháje. Vesnice leží u historické česko-moravské zemské hranice a její vznik se datuje do roku 1366, kdy bylo vyměřeno katastrální území a vznikla usedlost Walddorf, jež spadala pod správu žďárského kláštera. Zanedlouho byla poblíž Walddorfu založena osada Czykhaki. Jejími prvními osadníky se stali lidé české i německé národnosti – lesní dělníci a uhlíři. Později se Cikháj přiřadila k okolním vsím známým výrobou skla.
Fryšavský kopec
Značka projde obcí až k rozměrnému památníku, jenž byl odhalen 8. května 1975. Čtyřiadvacetitunový kámen byl přivezen z lesů u Křižánek na Novoměstsku, je na něm znak partyzánského štábu M. J. Hus s pěticípou hvězdou, kalichem a nápisem Partyzán Husita 1938 – 1945. Byl odhalen u příležitosti 30. výročí osvobození ČSSR jako projev úcty partyzánskému hnutí na Českomoravské vysočině ve II. světové válce, jehož se zúčastnila brigáda M. J. Husa, skupiny a oddíly Zarevo, Vpřed, J. Kozina a Kirov, jak současně stojí na desce pod památníkem. Před desetiletími se kolem rozkládal areál, kde se pořádaly mírové slavnosti, na které autobusy z celé republiky svážely tisíce lidí. Dnes z něj zůstala louka u památníku, kde se v květnových dnech konají pietní akce.
Partyzánský památník v Cikháji
Od památníku modrá značka pokračuje lesem po cestě vedené po trase někdejší lesní úzkokolejné železniční dráhy Borky-Cikháj. Ta vznikla po vichřici spojené se sněhovou kalamitou, která se mezi 26. a 28. říjnem 1930 prohnala částí Žďárských vrchů a zničila značnou část lesních porostů. Na místo byly povolány i stovky dřevařů ze Slovenska a Podkarpatské Rusi, protože bylo potřeba vytěžit a zpracovat na 3,5 milionů kubíků dřeva. Úzkokolejné železniční drážky byly v oblasti zřízeny celkem tři a i na pokládání kolejí pracovali dělníci z Podkarpatské Rusi. Vyprojektování, vyměření i výstavba dráhy byly rychlé, vláčky kulatinu z prořídlých lesů svážely už v druhé polovině roku 1931. Vzápětí vznikaly i další pily a dřevozpracující provozy, protože likvidace kalamity zabrala několik let.
Modrá značka prochází lesy až k Nové Huti. I v okolí této malé osady se v posledních válečných měsících ukrývali partyzáni. Jednu ze zemljanek si vyhloubili na úbočí půldruhého kilometru vzdáleného Kamenného vrchu a do zajištění zásob pro partyzány se zapojili lidé z celé osady s jedenácti čísly popisnými. Při cestě se nachází pomník věnovaný partyzánům a o něco dál hrob rudoarmějce.
Pomník u Nové Huti
Trasa poté pokračuje přes Vojnův Městec až do Krucemburku. Taktéž v nich za II. světové války řada lidí spolupracovala či jinak podporovala partyzány. V Krucemburku je však taktéž možné navštívit pamětní síň pojmenovanou po známém malíři Janu Zrzavém, který se nechal pohřbít na místním hřbitově, ale také se odtud autobusem vrátit do Žďáru nad Sázavou.
