V roce 2005 byl postaven dnes již ikonický dům pojmenovaný Plecháč v Humpolci. Stavba ukázala možnosti, jak pracovat s relativně malým a stísněným pozemkem s řadou limitů. Majitelé se po dvanácti letech užívání nemovitosti rozhodli pro interiérové úpravy a zjemnění původní surovosti v hlavním obytném podlaží.
„Dům byl realizován s přiznanými materiály v jejich surovém stavu: hlazené betonové podlahy, viditelná ocelová konstrukce upravená žárovým zinkováním, tvořící základní osnovu domu, vlnité plechy zalité betonem, které řeší stropní konstrukci, a betonové stěrky jako finální povrchová úprava stěn. Z venkovní části je vše opláštěno předzrezlým plechem (corten). Nedílnou součástí projektu byly sadové úpravy. Dům se tak, po prvotním odmítnutí veřejností, přirozeně zapojil do liniové zástavby. Díky prvoplánové výsadbě vzrostlých stromů, které dům obklopují, se stal takřka neviditelným,“ vypráví autoři projektu ze studia OK Plan Architects pod vedením architekta Luďka Rýznera. Nově dnes v interiéru najdeme osvětlení značky Flos, LucePLan, Artemide, v kuchyni jsou na míru vyrobené kusy ze studia Čadas interiér. Ty doplňují jídelní židle Vitra, koberce zase dodali Carpet Design.
Majitelé se po dvanácti letech rozhodli pro interiérové úpravy a „zjemnění“ původní „surovosti“ v hlavním obytném podlaží. Do interiéru se přidaly další vrstvy, které řeší nejen vizuální stránku, ale mají i funkční opodstatnění. „Základní parametr, který bylo nutné vylepšit, byla akustika interiéru. Veškeré tvrdé a odrazivé plochy v minimalistickém interiéru doznaly úprav. Akustika prostoru se výrazně zlepšila vložením dubových obkladových konstrukcí stropů. Jejich finální povrch je upravený katrováním, což působí nezvyklým dojmem a je v souladu s určitou strohostí domu. Ke zvýšení akustické pohody a navození větší intimity prostoru přispěly také nové závěsy,“ popisují autoři redesignu. Další úpravy už byly zaměřeny pouze na redesign interiéru. Většina nových prvků byla zhotovena na míru podle návrhů architektonické kanceláře, která stojí za původním i novým konceptem. Nová kuchyňská linka nahradila starší, funkčně zastaralý typ zase nové krbové těleso, které reaguje na aktuální trendy v topení. Celé osvětlení a řízení domu prošlo výraznou úpravou, a to jak po stránce vzhledové, tak energetické. Obdobně bylo technicky vylepšeno topení objektu. Uživatelé celou úpravu vnímají nikoliv jako přestavbu, ale doplnění funkční vrstvy, aplikované na původní surovou konstrukci, která se s nově vloženými prvky vhodně doplňuje a tvoří harmonický celek. „Je fajn, když umí dům přirozeně reagovat na nové požadavky a stárne, respektive dospívá s námi,“ říkají spokojení majitelé.
Převzato z (a velká fotogalerie): https://www.msn.com/cs-cz/lifestyle/lifestyle/z-ocelov%C3%A9ho-obra-%C3%BAtuln%C3%BD-domov-ikonick%C3%BD-d%C5%AFm-v-humpolci-se-po-v%C3%ADce-ne%C5%BE-dek%C3%A1d%C4%9B-zcela-prom%C4%9Bnil/ar-AA1A3dFb#image=1
Opravdová ikona. Unikát. Barák ve kterém dvacet let nikdo nebydlí. To žádný jiný architekt nedokázal.
Vždycky když vidím nejakou takovouto „ikonu“ vzpomenu si na vilu Hermína. V době vzniku se nešetřilo superlativy, pochvalovalo se vizionářství a jel se další a další verbální bullshit. Uplynulo trochu vody a rozhovor s nešťastnou majitelkou co se jí nemůže zbavit končí slovy -Dům je natolik atypický, že je de facto neprodejný, ačkoli v jednom starším rozhovoru se investor dušuje, že ho rozhodně nemá v úmyslu prodávat, a i kdyby ano, každá nemovitost najde svého kupce. „Zkoušeli jsme to dva roky za docela nízkou cenu, ale žádný zájemce se nenašel. Vezměte si, že se zadlužíte na třicet let za něco, co pak neprodáte. Na počátku se architekti a exmanžel nadchli pro určitou vizi a moc neřešili, co bude dál. Já jsem u zrodu tohoto experimentu ani nebyla, ale nakonec jsem v něm zůstala bydlet,“ uzavírá majitelka.
Celý rozhovor zde – https://www.era21.cz/cs/clanky/redakcni-clanky/2023-08-04-na-sikme-plose-vila-hermina-po-ctrnacti-letech/
U Plecháče je fajn alespoň to, že zapadl do okolí a nesnaží se vytvářet nějaké kontrapunkty a podobně.
Fajn odkaz na clanek. Diky.
Frrrr