Iniciativa s názvem „Závod 01″ vznikla z myšlenky zprostředkovat veřejnosti různými formami současnou architekturu a umění a na čas oživit nevyužívaný prostor, kterých je ve městě několik. Ne náhodou byla vybrána právě administrativní budova bývalého podniku Českomoravský len (Lnářská 499), která dnes „trčí“ nad Humpolcem jako memento bývalého režimu. Název projektu „Závod 01“ je převzat z označení tehdejšího humpoleckého oddělení.
Architektura se zde stala nositelem ideologie. Projekt má ambici ukázat, že i takový prostor může mít svůj potenciál.
Program bude zahájen v lednu 2014. V průběhu prvního čtvrtletí se pak uskuteční série výstav mladých umělců, přednášek, koncertů a dalších zajímavých akcí, které se budou konat v již zmíněné budově v jedné z kanceláří, která byla pro nové účely zrekonstruována.
Cyklus výstav a přednášek zahájí dvojice, kterou spojuje vášeň pro minerály. Každý v nich nachází jiné tajemství a má pro ně vlastní výklad a formu vyjádření. Vizuální umělkyně Šárka Koudelová, studentka AVU v Praze, vytváří malby, kresby, koláže a instalace, ve kterých jsou krystaly, kameny či minerály katalyzátorem jejich myšlenek. Nazvala výstavu „Jediná hmota“ s podtitulem „Mineralogický pohled na záznam každodenních vjemů z časového hlediska délky trvání Země“.
Martin Sýkora se taktéž zajímá o kameny, a sice jako sběratel. Jeho přednáška tak nabídne zajímavé postřehy, informace a jeho vlastní výzkum a zamyslí se nad vztahem architektury a umění ve spojitosti s krystalografií minerálů. Celé akce se bude konat 18. ledna od 17.00 a bude zakončena hudebním vystoupením známé humpolecké kapely pod novým názvem Minerály (Kateřina Krejčí, Martina Šimonová, Petr Lisý, Martin Sýkora).
V následujícím měsíci Eliška Perglerová (studentka AVU) vystaví své interaktivní objekty, které si návštěvník bude moci sám vyzkoušet a podstoupit tak terapii proti špatným snům. První únorovou sobotu pak představí své projekty architekti, kteří si říkají Archwerk – architektonická huť. Věnují se klasické architektuře i navrhování a provádění vlastních experimentálních staveb, založených zejména na konstrukční a technologické jednoduchosti, přírodních materiálech a site-specific designu.
Březnový program bude pokračovat přednáškou, kde významný současný historik architektury Ladislav Zikmund-Lender představí dílo architekta Josefa Gočára, který je s Humpolcem spojen především díky stavbě Medovy vily. V březnu bude mít výstavu student malířského ateliéru profesora Jiřího Sopka z pražské Akademie výtvarných umění Petr Gruber společně s absolventem tohoto ateliéru, který vystupuje pod pseudonymem Pure Beuty. Bílé zdi prostoru bývalé kanceláře pojmou jako podklad pro společnou malbu. V dubnu zakončí „startovací cyklus“ Iveta Čermáková svou výstavou objektů a zároveň zde bude nacvičeno divadelní ztvárnění autentických vzpomínek pamětníků na podnik, který kdysi zaměstnával několik stovek lidí.
Projekt byl finančně podpořen MAS Humpolecka a organizaci zajišťuje Iveta a Monika Čermákovy.
Přesný program a více informací naleznete na www.arte3ko.cz/lab, nebo na FB „závod 01“.
To by mohlo být fajn. Bude- li čas, na Gočára určitě vyrazím.
frrrr
Když existoval ČML tak to byl Humpolec známý všude i díky heslu ..Každý den, slouží len…
Dnes se len nepěstuje a z baráku ředitelství je jenom mohyla té staré zašlé slávy.. Bohužel
Ale máme tu Hliníka, ne???
Ano, když existoval komunisticky ČML tak každý den sloužil len, ale taky každý den byl Humpolec a okolí zasypáván pazdeřovým prachem, výpary z lepidel a bordelem z komínu.
Zavřít a zbořit se to mělo hned co to bolševici předali. Dnes je to ostuda města.
Proč hned tolik zloby?Pokud by podnik vydržel,jistě by dávno kvalitní filtr na komínu měl.Technologie na čištění za léta pokročily.
Dnes máme město vońavé,ale o těch cca.600pracovních míst méně.
A to ještě může Humpolec děkovat DDL, že se tam něco dělá i dnes, jinak by to už asi rozebrali sběrači kovů
Ano, možná kdyby vydžel. Ale na kdyby se v životě nehraje.
Nějakých 600 pracovních míst je poněkud trapný a sobecký argument ve srovnání se zdravím tisíců obyvatel regionu.
Nehledě k tomu, že zde vzniklo xxx nových pracovních míst ve firmách, které se k životnímu prostředí chovají slušně.
A jak dlouho ještě tam současný majitel vydrží je otázka času. Přechod na plyn a nové technologie bude zřejmě náročná záležitost. Takže největší užitek bude asi opravdu pro sběrače kovů.
Asi nemáte tu fabriku rád. Co ostudného je na té fabrice dnes? Snad komín od kotelny, která jako jediná v Humpolci spaluje z 99% dřevní hmotu? Nebo nová moderní výroba nábytkových dílců, která zaměstnává skoro 150 lidí? O jakých výparech z lepidel mluvíte? V té fabrice se dodržují velmi přísné hygienické a ekologické limity. Celkem tam dnes pracuje přes tři sta lidí a vyrábějí více než před revolucí. Jen málo velkých humpoleckých firem dokázalo navázat na svoji tradici a kvalitu, udržet se v konkurenci, investovat a rozvíjet se.
Ale jedna pozitivní věc na tom je. 300 lidí dnes vyrábí víc jak 600 lidí za bolševika :-D))))))
Je však nutné připomenout,že ČML byl za bolševika zaměřen na jiný druh výroby a z jiné suroviny.
Ale jinak tleskám DDL a DH Dekor,že fabriku drží a nestala se skladištěm po vzoru Brunky a Sukna.
Ano, velký ČML se svými více než 20 závody po celých Čechách a na Moravě zaměstnával přes 2000 lidí. Většinou se jednalo o tírny lnu. Ale v závodě 01 byla výroba desek z pazdeří, strojní provoz na výrobu a opravy strojůl a zařízení pro pěstování, sklizeň a zpracování lnu a provoz laminace. Laminace běží dál, nezpracovává už vlastní desky z pazdeří, protože len se kvůli dotační politice EU nevyplatí pěstovat, ale většinou desky vyrobené v Lukavci. Na místě strojního provozu je nová moderní výroba nábytkových dílců. Jejich převážná většina se exportuje do celé Evropy.
Dotační politika EU, že se nepěstuje len opravdu nemůže.Na technické rostliny je dost vysoká dotace.Důležitější je odbyt. Vy o někom víte, že by vykoupil len? Snad jenom lněné semínko, ale to je jenom malé množství,