Jedna naše kamarádka se nedávno vypravila do velké a nádherné země, které se říká Austrálie. Ačkoliv to není rodná Humpolačka (ale v Humpolci trávila spousty času a dobře ho zná) a ačkoliv se určitě najde zase spousty rejpalů, kteří budou plkat, že podobný článek na Humpoláka nepatří a neměl by tu být, myslím si že její poznatky a zážitky z Down Under by mohli někoho zajímat. A tak jsem sem dal její první dopis z té divočiny tam dole, kam před nedávnem dorazila. Lindičko, jestli to čteš, piš dál a drž se! 🙂 Vzpomínáme na Tebe. Vy ostatní omluvte chybějící diakritiku, ale v zahraničí těžko najdete počítač kde by byla nainstalována česká klávesnice.
Ahoj vsichni
vim,ze je to ostuda, ale az ted jsem se dostala na mail. Dva dny jsme hledali internet a nasly jsme dva za 50 dolacu na hodku. Oni se snad zblaznili. Az dnes jsme objevily jednu hodku za 5. Fakt nepochopitelny.
Jinak letadlo bylo nic moc. 3x ze Soulu na behem letu vzbudili, aby jsme se pripoutali. A hazelo to fakt pekne. jednou byla takova bourka, ze jsem si chtela vazne ale vazne vystoupit. Blesky a hazeni. Proste neco co ja moc miluji...
No ale jsem ziva a pekne ztahana. Bydlime podle me v nejhnusnejsim a nejspinavejsim hostelu v Gold Coastu {mozna ve svete]. Hnus. S ubytovanim to tady neni takova hlina, jak nam rikali. Vzhledem k tomu, ze Gold je uplne narvanej australskyma turistama, tak sehnat levne pokoj moc nejde. Nastesti. Jsme hned po prijezdu sly na prochazku, aby jsme neusnuly. To byla fakt drina. Sileny vedro a my trpely a mely depku z toho bydleni. Tak cestou jsme navstivily starej dobrej mekac a narazily jsme tam na staryho taxikare. CECH. Asi jich tu moc neni, coz je pro nas fajn, ale tendle se nam sikne. Vcera nas jeste s kamosem Pepou {taky krasavec:-]] pozvali na drink a hodne nam poradili a taky shani pro nas jak ubytovani tak praci / tu si muzem shanet az po zapsani na skolu /5.12./.
Jinak moc zazitku nemam. Jsem tu treti den. Pocasi naprosto prdly. V noci sileny bourky az vichrice. V poledne nesnesitelny vedro a odpoledne studeny vitr. Jsem spalena. Prochazka bez kremu nema chybu. Jinak mensi nez 30 se tu nepouziva.
Je tu super priroda a to jsem jen ve meste. Litaji tu papousci a dalsi havet,kterou Jana se zajmem zivi a pak vypadame jak ptaci zeny / uz jsem ji to zakazala|. Co je ale uplne nej tak to je 45 km plaz. I kdyz studaci maji prazdniny a fakt mam pocit, ze jsou tu jen mladi {bohuzel vsichni krasni hlavne baby a mladoucky}, tak plaze narvany nejsou. Perfektni vlny, super pisek. Proste neco uzasnyho. Jak z filmu. Neptejte se, co voda. My byly na vylete v tom nejvetsim hicu a k mori jsme sly, kdy fakt byla zima. Takze se moc stydim. Dnes tam vlezu. Zatim je vedro a i kdyby nebylo, tak tam vlezu a i presto, ze me fest boli v krku.
Mejte se moc fajn a az se tu zabydlim, tak budu fotit {Hlavne sebe na plazi:-]]o sto sest i psat.
Asi je tam dost chyb, ale ja nemam silu to po sobe cist.
pa Linda
Mě osobně to teda dost zajímá a už se těším na pokračování. Vždy se ráda dočtu, jak se daří Humpolákům ve velkém světě 🙂
Ahojte, díky za uveřejnění tohoto zajímavého článku. Je to výborně napsaný. Žádná nuda a tak. Takže se budu určitě nejen já těšit na další pokračování – jak se žije u protinožců 🙂 tak ať se vám tam líbí a daří. Honza