Zdraví prospěšný alkohol (?!)

Zatímco za mého mládí bylo proklamováno, že alkohol je metlou lidstva, v poslední době pronikají na povrch informace o tom, že v rozumné míře alkohol neškodí, nýbrž prospívá našemu zdraví. Že na každém šprochu jest pravdy trochu lze usuzovat i z konání našich předků, kteří znali různé podpůrné účinky tehdy dostupných alkoholických nápojů. Až do dnešních dob se pak zachovala domněnka o léčebných důsledcích požívání slivovice. A tak vám babička poradí slivovicový zábal na bolesti krku při angíně a v parném létě sklenku slivky proti nadměrnému pocení, či bodrý Moravák doporučí „sťopičku“ slivovice každé ráno na lačno. A jak je to tedy doopravdy?

V malém množství byl příznivý vliv alkoholu jednoznačně prokázán. Stejně tak je známa jeho škodlivost při nadměrném užívání. Tedy v malém množství lékem, ve velkém množství jedem. Při umírněné konzumaci jsou jeho příznivé účinky na lidský organizmus a jeho zdraví nezpochybnitelné, zejména snížením rizika kardiovaskulárních chorob. Každý má tedy svobodnou volbu v tom, jak s uvedenými fakty naloží a jak se ve vztahu k alkoholu zachová.

PIVO
S nejrůznějšími připomínkami prospěšnosti piva či dokonce se zmiňováním jeho léčivých účinků se setkáváme často i v historickém písemnictví. Slavná postava české pivovarské minulosti sládek F. O. Poupě o pivu říká: “Pivo má hasiti žízeň a scházející vlhkost v těle nahrazovati, poněkud sytiti, nikoli však nadýmati a zácpu působiti, umdlené tělo posilovati, moč k poměru k požitku i s krupicí vyměšovati, aby se předcházelo tvoření kamene, stolici podporovati, žaludek zahřívati a ne jako mnohá piva chladiti.” A například profesor Piedl z ministerské komise britské vlády tvrdí, že jedno pivo je lepší než žádné, dvě jsou lepší než jedno. Ale pozor, čtyři piva však neznamenají, že jsou dvojnásobně lepší než piva dvě.

Pivo je vhodný rehydratační nápoj pro svůj vysoký obsah vody (92 %), iontovou vyváženost, izotonickou povahu a nízký obsah alkoholu. Oproti pití běžných slazených nápojů není při pití piva organizmus zatížen tzv. prázdnými kaloriemi a řadou zbytečných barviv a aromatizantů. Naopak s pivem přijímá tělo nejen vodu, ale i řadu nutných minerálních látek, vitamínů, aminokyselin a dalších tělu prospěšných substancí. Příznivé působení piva na srdce a cévní systém je jedním z nejvýznamnějších a současně jedním z nejvíce prozkoumaných pozitivních účinků na lidský organizmus. Pivo v umírněném množství vede k poklesu krevního tlaku, po požití dochází k rozšíření cév a optimalizaci vodního a minerálového hospodářství. Zásadní ochranný význam má v pivu obsažený alkohol, polyfenoly a flavonoidy a vitaminy skupiny B při vzniku a rozvoji aterosklerózy s následky v podobě ischemické choroby srdeční, infarktu myokardu, cévní mozkové příhody – mrtvice, ischemické choroby dolních končetin apod. Pivo působí jako “zametač volných radikálů”, v ochraně proti nádorovým onemocněním sehrávají jistou úlohu balastní látky v něm obsažené. V neposlední řadě je pivo velkým zdrojem silikonu, který má přímou souvislost s pevností kostí. Půl litru zlatavého moku denně je nejefektivnější způsob, jak své kosti ochránit proti osteoporóze.

Víno
Léčivé schopnosti vína jsou známy od nepaměti, nyní pouze věda hledá souvislosti často již dávno ověřených účinků tohoto lahodného nápoje. Ostatně již před více než 2000 lety apoštol Pavel v dopise Timotheovi doporučuje: „Nenuť se pít vodu, ale kvůli svému žaludku a svým častým nemocem mírně užívej vína.“

Pití vína může snížit riziko srdečních onemocnění až o padesát procent. V podstatě každý alkohol může zvýšit hladinu tzv.”dobrého” cholesterolu v krvi, ovšem víno má největší přínos díky obsahu antioxidantů, které pomáhají předcházet arterickým chorobám. Při zpracování hroznů se uvolňují do vína fenoly, působící jako účinné antioxidanty, které brání tvorbě volných radikálů v těle zodpovědné za degeneraci a stárnutí buněk. Účinky fenolických sloučenin prokázala studie na více než 12000 osob trvající deset let. Lidé, kteří denně konzumovali 3-5 skleniček kvalitního vína měli poloviční riziko srdečních chorob a infarktu. Bylo prokázáno, že k dosažení kladného účinku postačí jedna sklenka denně, naopak vyšší konzumace než tři sklenky denně již vyvolává nebezpečí vzniku rakoviny, zejména tlustého střeva nebo prsu. Víno zlepšuje činnost slinivky břišní, povzbuzuje prohloubeným dýcháním přenos kyslíku, uvolňuje astmatické křeče, stejně jako pomáhá při léčbě chřipky a dalších nemocí. Víno má prokazatelnou schopnost zabíjet nejen bakterie (např. způsobující žaludeční a střevní infekce), ale i viry, přičemž obzvláště účinná jsou červená vína. Bílé víno zase obsahuje tyrosol a kyselinu kávovou, což jsou látky potlačující tělní reakce, které mohou vést k revmatické artritidě.
Víno rovněž povzbuzuje chuť k jídlu a zvyšuje požitek z jídla, navíc svými schopnostmi předčí při trávení potravy dokonce i kyselinu solnou obsaženou v žaludečních šťávách, jejichž produkci rovněž stimuluje. Konzumace vína zvyšuje rovněž tvorbu enzymů štěpící bílkoviny (vhodné u masitých pokrmů) a prokrvením žaludku se zlepšují jeho kontrakce a tím i trávení. Z vitamínů obsahují vína zejména vitamíny skupiny B jako niacin, kyselinu pantothenovou nebo pyridoxin, ale i vitamín C. Vysoký obsah minerálních látek (vápník, fosfor) chrání hlavně ve stáří před řídnutím kostí, významný je i obsah hořčíku, železa a manganu.

Destiláty
Kupodivu i v “tvrdém” alkoholu lze najít mnoho pozitivního pro naše zdraví. Pouze je nutné počítat s tím, že destiláty obsahují velké množství alkoholu: 40 – 60% (víno 12%, pivo pouze 2,5-5%) a představují značnou energetickou zátěž, tzv.prázdné kalorie. Pokud ale budeme konzumovat přiměřené množství, není třeba se obávat nežádoucích reakcí.

Například jalovec, který je obsažen v ginu, se původně využíval coby lék při chorobách ledvin a jater. Má močopudné účinky, proto se tělo lépe pročišťuje. Rovněž může krátkodobě pomoci při nepříjemném nadýmání. Lékaři také často doporučují grog z  whisky, protože navozuje příjemný spánek. Jako každý teplý nápoj zklidňuje dech a navozuje relaxaci. Přidáním medu a citrónu pomáhá při bolestech v krku. Skotská whisky je pak vhodná i kvůli svému nízkému obsahu kalorií, jedna sklenička jich má pouze 55. Vysoce destilovaná a křišťálově čistá vodka je vhodná pro lidi s citlivým žaludkem či různými alergiemi. Je také vhodná vzhledem k nižší pravděpodobnosti kocoviny. Podle jedné studie totiž obsahuje jednu šestitisícinu toxického metanolu oproti bourbonu. Slavnému bourbonu Jack Daniel´s  je pak nejlépe se vyhnout, neboť během procesu zrání v dubových sudech dřevo předá nápoji mnoho látek, což má jediný výsledek – největší riziko těžké kocoviny. Rovněž na slazené destiláty je lepší zapomenout. Například 50ml Baileys obsahuje 175 kalorií a 7,8 gramu tuku, což je pětina optimální denní dávky. Naopak si ale můžete dopřát některé míchané nápoje. Dvě sklenice Bloody Mary obsahují 125ml rajčatové šťávy a představují tak doporučovanou denní spotřebu lykopenu, antioxidantu, který snižuje riziko výskytu mnoha zhoubných nádorových onemocnění.

Alkohol tedy není jenom nápoj navozující pocit uvolnění, pohody a dobré nálady, ale i lék a desinfekční prostředek. A jistě uznáte, že jen těžko najdeme příjemnější způsob léčby než konzumací kvalitního alkoholu. Tož na zdraví !

Krásná rána bez kocoviny vám přeje Margharita Piňakoládová