Několik vtipných výroků ze soudních síní a spisů, které se dostaly na veřejnost. Je to někdy opravdu pěkná pr*el. 🙂 Fakt jsem se u některých dost nasmál.
K rodinné bitce došlo poté, když syn představil rodině nevěstu a babička utrousila: „To vás Pánbůh trestá, že se nemodlíte.“ K nadměrnému užívání antikoncepčních přípravků nutil svou manželku proto, aby nepřišla do jiného stavu se sousedem. Nepřiznávám se k otcovství dítěte, protože jmenovaná měla styky s podobnými, jako jsem já. Stýkali jsme se spolu delší dobu a já netvrdím, že jsou všechny tři děti jeho, ale bylo by slušné, aby si aspoň jedno vybral. Netušila, že je mrtev. Vypadal totiž normálně jako z hospody se navrátivší. V očích jsem mu vyčetla strach a několik rumů. Jak jsem se cítil po konzumaci alkoholu? No, jako pán domu. Podnapilý J.B. žádal o laskavé dodání na záchytku a převoz do své domácnosti kategoricky odmítal z důvodů manželských. Byl úplně opilý, projevovalo se u něho zvracení, vratká chůze s častými pády a neschopnost a nechuť k souloži. Prohlašuji na čisté svědomí, že Jaroslav byl u mě celou noc, ale jestli spal u Boženy, tak to mu nedaruju a můžete si to škrtnout i s alibim. Když jsem souseda u manželky přistihnul, řešil jsem to po dobrém tím, že jsem ho dvakrát nakopnul, a to akvárium jsem po něm hodil, až když se po mně sápal. Zmenšila se mi příčetnost vlivem šera v ten okamžik, kdy jsem viděl vycházet z našeho domku poškozeného, který hladil našeho Azora, načež ten hlasitě a radostně zaštěkal, což činí pouze u pravidelných návštěvníků, takže jsem je spráskal oba. Jelikož jsme měli špatný obraz a manžel byl opilý, praštil s televizorem, což však nepomohlo, protože nám někdo ukradl anténu. Jelikož jsem právě vyšla z vany a na sobě neměla než trepky, neotevřela jsem ani na opakované zvonění. Tu můj manžel, neboť to byl on a žádný návštěvník, se do dveří opřel prudčeji a ony povolily. V rozčilení, ze někoho v bytě přechovávám, jsa nahá a neotevřivše, porazil skříň i botník. Nikoho nenaleznuv, byl by všechno zase řádně poklidil, avšak tu vyraženými dveřmi vešel do bytu náš soused, který se počal při pohledu na rozbitou skříň a všude samé boty a mne nahou, hlasitě smát. Je snad pochopitelné, že ten smích mu manžel musel zatrhnout. Jak to však probíhalo přesně nevím,neb jsem se šla konečně obléci. Když jsem dal manželce několik políčků, otočil jsem se od ní, a protože jsem předpokládal, že tímto naše nedorozumění skončilo, chtěl jsem se věnovat svým zájmům. Co bylo dále, si nepamatuji. Procitl jsem až v nemocnici, kde má zranění byla odborně ošetřena. Na svou obhajobu uvedl, že ji poprvé uhodil proto, že nepřiznala, že mu byla nevěrná, a podruhé proto, že se mu k nevěře přiznala. Za celou dobu, co s ní žiju, jsem jí vrazil třikrát facku, a to proto, že mi byla nevěrná se svým manželem. Manžel mě doma tloukl. Když jsem mu řekla, že to půjdu dát k soudu, řekl, ať jdu třeba do prdele. Tak jsem tady. S průběhem manželství nejsem spokojena. Odpůrce jen zabírá místo v posteli někomu, kdo by si to více zasloužil. Pohlavní styk mě bavil, ale to vyšívání moc ne. A proto náš vztah na těch zálibách ztroskotal. Buďto smrděl slivovicí, nebo hnojem. Stížnost si podávám, ve vazbě už nechci být, protože tu není už ani Horváth, ani Holub. Na otázku, zda si nechce podat stížnost proti usnesení o vzetí do vazby, uvádí: „Nechci, mně je tady dobře.“ Z vazby jsem byl propuštěn proti své vůli, protože jsem si dobře uvědomoval, že pokud budu na svobodě, tak dostanu ještě příživnictví a neplacení výživného. Můj předpoklad se splnil. Svědci se dostavili pozdě, soudce opilý Poučení jsem rozuměl, ale ne moc. Neznám paragrafy jako třeba advokát, poněvadž jsem slušný a čestný člověk. U stánku se zdravou výživou jsem vypil asi čtyři vodky. Žádám, aby bylo zaprotokolováno, že ke krádeži mne donutil slovy „Tak pudeš?“ což byla výhrůžka, které se bojím. Letáky jsem nepsal z nějakého nepřátelství k našemu zřízení, ale chtěl jsem odpoutat VB od mé osoby, protože jsem věděl, že čím více má VB případů, tím méně jim zůstane času na mě. Moje norma je osm piv. Po těch mi teprve začne pracovat žaludek a dostanu chuť na další, čímž jsem toho zesláblý jak proti přírodě tak i proti paragrafům. Obviněný doznává, že nakupoval dolary. Na svoji obhajobu uvádí, že chtěl skoupit všechny dolary, aby Američani neměli na zbrojení. Vypovídat již nebudu, protože jsem již vypovídal dvakrát a nejsem kávový mlýnek, abych vypovídal pořád dokola. Za obžalovaného se chceme zaručit, neboť je to výborný pracovník a pořádný člověk, který kromě zameškaných směn a pozdních příchodů a rvačky na pracovišti, která ale nebyla u soudu, nemá na svědomí žádné jiné delikty a chová se prvotřídně. Svědkyně sděluje, že ví, jak vypadá pánské přirození, neboť v práci ho vídá velmi často. Svědkyně vypověděla, že kritického dne k nim přišel obviněný oknem, což ona mu toleruje, neboť bydlí v přízemí a je to již jeho návyk. Svědek mlčí, po celou dobu se usmívá a dá se předpokládat, že vypovídat nebude. Pane prokurátore, vaše otázky smrdí kriminálem. Můj syn je sice velkej darebák, ale ne zas takovej, aby se musel bavit s Váma, pane prokurátore. Pane předsedo, kdyby spravedlnost nadnášela, vy byste chodil po zemi. Paní prokurátorko, kdybyste znala poškozeného, tak byste neuvedla takové kecy. Žádám o zrušení pana předsedy senátu JUDr. Jiřího Šoukala. Obžalovaný se během výpovědi svědkyně opakovaně směje. Bylo proto vyhlášeno usnesení podle § 66, odst. 1 trestního řádu a obžalovanému se ukládá pořádková pokuta ve výši 500,- Kč. Poté obžalovaný vykřikuje: „To je málo, dejte mi 1000,- Kč.“ Pane obžalovaný, někteří podnikatelé vašeho typu končí v Sečské přehradě nebo s prostřelenou hlavou u Plzně. No a vy máte vlastně štěstí, že jste skončil u tohoto soudu na šest let v kriminále. Soud nemohl odsoudit J.K. za znásilnění, neboť v místě pro toto určeném není pro takový čin dostatek místa, což je soudu z vlastní zkušenosti známo Výše trestu se mi zdá přiměřená, ale tak pro pět šest lidí. Kradu velmi nerad, ale často. Šla jsem do prodejny si nakoupit. Při nakupování jsem si uschovala do kapsy bundy láhev Alpy z důvodu, jelikož tam byla prodavačka, která mě už jednou chytila, a já jí chtěla udělat radost. Nic jsem neudělala, nic jsem neukradla, prosím vás, už se to vícekrát nestane. Pokud je mi předestřeno, že na místě činu byly zajištěny moje otisky prstů a moje pachová stopa, tak uvádím, tak mě teda zavřete, ať máte klid. Neutíkal jsem před policisty proto, abych se vyhnul trestnímu stíhání, ale proto, abych si na vazbu sehnal nějaké peníze. Kapličky a boží muka jsme vykrádali pouze ve dne. Jsme totiž s Frantou nábožensky založeni a v noci jsme se báli božího trestu. Poškozený byl smrtelně zraněn a jeho léčení potrvá 6 až 7 dnů. Udivilo nás, že si tu ruku zlomil, za dopoledne nám totiž spadl po pivě z lešení pětkrát a vždycky se jenom vesele smál, neboť měl dle předpisu helmu. Snažil jsem se hlídce vysvětlit, že jsem toho moc nevypil, ale asi mi pro podnapilost nerozuměli. Stál na chlívku a díval se oknem na ženy, jak se sprchují. V tom jedna z nich náhle vykřikla a on se propadl mezi kozy paní J. S. Pacient jel ve svém luxusním voze Škoda 1000 MB z Litvínova do Horního Lomu. V zatáčce před Lomem se vyřítila osoba nezodpovědná z protisměru, nezvládla svůj stroj zn. Škoda Favorit a naprala to do poškozeného. Na nehodu se přišla podívat mimo jiné i policie ČR. Adresa napsaná příslušníkem VB ve zprávě pro soud: „U syna Gogy č. 10 nebydlí.“ (Skutečná adresa: „U Synagogy č. 10.“) Poškozený ležel na zádech, chroptěl a byl evidentně mrtvý. U jmenovaného bylo nalezeno větší množství pornografických materiálů, jejich část byla ponechána na stanici pro další využití. Desátník M. K. se často holedbal svou hubeností, tvrdě, že proleze hlavní houfnice. V opilosti to pak zkoušel, hlava se mu v hlavni zaklesla, a tak jsme mu ji museli polít olejem na čištění po střelbách, které jsme díky jeho přítomnosti v nábojové komoře celkem logicky nemohli splnit ani na nevyhovující, čehož důsledkem jsme byli bez vycházek, a proto si myslím, že deka mu daná byla zcela namístě. Hasební zásah byl proveden dobře. Jedinou závadou zde bylo, že dobrovolný požární sbor neměl strojníka k PPS 8 a nikdo jiný neuměl uvést stroj do chodu. Vyhoření stodoly bylo proto účelnější. Došlo k napadení neznámé ženy neznámým mužem a oba řvali. Přiznávám, že jsem jmenovaného udeřil. Na svou obhajobu uvádím to, že ruka mi vyletěla bez mého vědomí. Do místnosti vběhl nebožtík a začal se prát s obžalovaným Jmenovaný byl takový krkoun, že po prodeji domku si přišel i pro fekálie z žumpy. Strčil jsem do něj, až tam spadnul, ale o žádném nažrání jsem nehovořil, neboť jsem hygienik. S postupem svého psa zcela souhlasím. Nejprve zaštěkal, pak utrhl nohavici, a i když ani poté se soused neměl k odchodu, způsobil mu teprve zranění, pro které se teď nemůže posadit. Čistokrevného psa mi odcizili a upraveného na česneku snědli. Ale když jsem na nich požadoval dva tisíce korun, křičeli, že takovou drahotu nemají ani v Intercontinentalu, a vyhodili mě i s rodokmenem. Můj pes určitě jmenovaného nepokousal, protože ví, jak je jmenovaný nedůtklivý, a nikdy by na podobné zábavy s ním ani nepomyslil. Když jsem se vracel s oběma jezevčíky z pohostinství, našel jsem vrátka uzamčená a rozhodl jsem se přehodit jezevčíky přes plot a přelézt sám. Když jsem takto přehazoval již dvanáctého jezevčíka, jsem si teprve všiml, že se mi dírou pro slepice zase vracejí zpátky. Zeptal jsem se jejího otce, zda to okno a dveře rozbila nezletilá, ale nezletilá mi odpověděla místo něho sprostotami úplně přístavními. Že se objevil u mě v ložnici, mě ani tak nepřekvapilo, jako spíše to, že tam vjel na traktoru Zetor. Přikývl jsem, když se soused ptal, zda může použít náš záchod. Pozdějijsem zjistil, že použil dvířka a několik prken na táborák. V daném případě nejde skutečně o krádež, ale o to, že slepice běhají daleko za kohoutem a na zpáteční cestě jsou u souseda požírány škodnou.
Slušelo by se dodat že perly ze soudních spisů vybral a některé i zhudebnil JUDr. Ivo Jahelka :-))
To s Ivo Jahelkou není tak úplně pravda. Už v roce 1971 vyšla jako příloha tehdejšího Dikobrazu brožurka s názvem „Ze soudních síní a předsíní“, většinu uvedených výroků už obsahovala a JUDr. Jahelka je převzal právě z ní.
Citáty právniček!
Jejich autorky nejsou nijak zaostalé. Jsou to právničky! Tyto otázky
a odpovědi totiž skutečně padaly vesměs v soudní síni. Z úst soudkyň a
obhájkyň:
1. „Je to pravda, pane doktore, že pokud někdo zemře ve spánku, neví o tom až do rána?“
2. „Váš nejmladší syn, ten dvacetiletý, kolik je mu let?“
3. „Byl jste přítomen, když byl pořízen váš snímek?“
4. „Byl jste sám, či o samotě?“
5. „Byl jste to vy, nebo váš mladší bratr, kdo byl zabit ve válce?“
6. „Zabil vás?“
7. „Jak daleko od sebe byla vozidla v okamžiku nárazu?“
8. „Chápu to tak, že jste tam zůstal až do svého odchodu?“
9. „Kolikrát jste spáchal sebevraždu?“
10. Otázka: „Takže datum početí vašeho dítěte bylo pátého srpna?“
Odpověď: „Ano.“
Otázka: „A co jste v tu dobu dělala?“
11. Otázka: „Takže ona měla tři děti?“
Odpověď: „Ano“
Otázka: „Kolik mezi nimi bylo chlapců?“
Odpověď: „Žádný.“
Otázka: „Byla mezi nimi nějaká děvčata?“
12. Otázka: „Takže ty schody vedly dolu do sklepa?“
Odpověď: „Ano“
Otázka: „A ty schody vedly také nahoru?“
13. Otázka: „Vy jste podnikl poměrně dalekou svatební cestu, že?“
Odpověď: „Ano, jel jsem do Ameriky, paní soudkyně.“
Otázka: „A vzal jste s sebou svou novou ženu?“
14. Otázka: „Jak bylo ukončeno vaše první manželství?“
Odpověď: „Smrtí.“
Otázka: „A čí smrtí došlo k ukončení manželství?“
15. Otázka: „Můžete tu osobu popsat?“
Odpověď: „Byl střední výšky a měl plnovous.“
Otázka: „A šlo o muže či ženu?“
16. Otázka: „Doktore, kolik pitev jste vykonal na mrtvých?“
Odpověď: „Všechny mnou vykonané pitvy byly vykonány na mrtvých.“
17. Otázka: „Jste kvalifikován k podávání vzorku moči?“
Odpověď: „Odmalička.“
18. Otázka: „Doktore, než jste započal pitvu, zkontroloval jste tep?“
Odpověď: „Ne“
Otázka: „zkontroloval jste krevní tlak?“
Odpověď: „Ne“
Otázka: „zkusil jste nalézt známku dechu?“
Odpověď: „Ne“
Otázka: „Takže, je možné, že při započetí pitvy byla pacientka stále
naživu?“
Odpověď: „Ne“
Otázka: „Jak si můžete být tak jist?“
Odpověď: „Protože její mozek ležel ve sklenici na mém stole.“
Otázka: „Nicméně, je i přesto možné, že byla stále naživu?“
Odpověď: „Je možné, že byla stále na živu a vydělávala si jako právnička.“