Vojta, mladý muž 26 let. Od svých pěti let vyrůstal v dětském domově, z důvodu nástupu jeho matky do vězení. S Vojtou nebyly žádné problémy, až do doby, než začal chodit na učiliště. V té době matku propustili z vězení, ta však o svého syna nejevila zájem. To Vojtu velmi trápilo a hledal cestu k tomu, jak trápení zmírnit. Svěřil se kamarádovi, ten mu nabídl jako řešení pervitin, díky kterému na to na chvíli zapomene. V tu dobu bylo Vojtovi 17 let.
Z příležitostného šňupání se stala každodenní záležitost. Problémy se stupňovaly, přestal chodit do školy, měl potíže vyjít s dětmi v domově i s personálem. V 18 letech ho vyhodili z učiliště a odešel z dětského domova. Chvíli pobýval u kamarádů, poté na squatu, kde začal užívat injekčně. Pro čistý injekční materiál si chodil na Káčko (Centrum U Větrníku), kde se pracovníkům svěřoval se svým životem. S jejich pomocí se dostal na detox a absolvoval tříměsíční léčbu na oddělení léčby závislosti.
Vojta tři roky abstinoval, našel si práci a přítelkyni, ta ho po dvou letech opustila. Vojta zažil další bolestné odmítnutí od ženy, kterou miloval. Opět našel dočasnou útěchu v pervitinu. Postupem času přišel o pronajatý byt, práci a zázemí, které si roky budoval. Přišly zdravotní problémy související s užíváním drog, abscesy, kolaps žíly, bolesti zubů. Naštěstí si Vojta vzpomněl, že naposledy mu s jeho situací pomohli pracovníci jihlavského Káčka a obrátil se na ně. Zpočátku byl velmi nedůvěřivý a paranoidní, což byl následek dlouhodobého užívání pervitinu, nechával si však alespoň ošetřit abscesy. Po čase začal pracovníkům důvěřovat a souhlasil s testováním na infekční nemoci. Díky tomu přišel Vojta včas na to, že má „Céčko“, kterým se nakazil při sdílení injekčního materiálu s jinými uživateli drog. Nemoc ho velmi vyděsila a začal přemýšlet o svém dosavadním způsobu života.
Káčkaři ho doprovodili na infekční oddělení, kde mu nastavili léčbu. Také společně vyřídili evidenci na Úřadu práce, dávky hmotné nouze a doplatek na bydlení, díky čemuž si mohl dovolit bydlet na ubytovně. Vojta si k tomu našel brigádu v lese, kde velmi rychle zjistil, že není bezpečné pracovat pod vlivem drog. S pomocí Káčkařů si domluvil léčbu v terapeutické komunitě. Tam Vojta zpracoval své pocity ohledně matky, naučil se zvládat stres a problémy jinak než užitím drogy a jak se vyhýbat situacím, které by pro něj mohly být rizikové z hlediska užití drogy.
Po roce stráveném v komunitě, Vojta začal znovu, v jiném městě. Absolvoval doléčovací program, našel si práci, bydlení. Zatím se Vojta drží, ale léčbou to neskončilo a je třeba, aby nadále spolupracoval s odborníky z oboru závislostí.
Pracovníci jihlavského Káčka sídlí v Jihlavě U Větrníku, ale pravidelně jezdí i do terénu do měst na Jihlavsku a Pelhřimovsku. Zde se snaží pomáhat lidem bojujícím se závislostí na omamných a psychotropních látkách, a to přímo na ulici.
Autor: pracovníci Centra U Větrníku Jihlava
U Větrníku 862/17, Jihlava
586 01 Jihlava 1
mobil: 736 523 675
e-mail: kacko@jihlava.charita.cz